Článek
Když se v roce 1988 objevil na televizních obrazovkách jedenáctidílný seriál Chlapci a chlapi, diváci začali sledovat osudy mladých mužů, kteří nastupují na povinnou vojenskou službu. Režisér Evžen Sokolovský obsadil do hlavních rolí mimo jiné Martina Zounara, Vladimíra Javorského, Jiřího Koptu nebo Kamila Halbicha. Jejich postavy se musely vypořádat s přísným kasárenským režimem, náročným výcvikem i vztahy mezi vojáky. Natáčení však mělo k pohodlné práci v televizním studiu daleko. Mnohé situace, které herci před kamerou prožívali, totiž vyžadovaly skutečnou fyzickou námahu.
Herci museli před natáčením absolvovat vojenskou přípravu
Představitelé mladých vojáků nemohli před kameru nastoupit bez základních znalostí vojenského prostředí. Podle zveřejněných vzpomínek na vznik seriálu proto absolvovali intenzivní čtrnáctidenní přípravu, během níž se seznamovali s vojenskou technikou, pohybem v terénu a základními postupy používanými při výcviku. Instruktoři přitom nepočítali s tím, že by hercům všechno usnadnili jen proto, že jsou zvyklí pracovat před kamerou. Zvládnout museli činnosti, které byly pro většinu tehdejších branců běžnou součástí vojenské služby.
Nešlo přitom pouze o správné držení zbraně nebo pochodování v uniformě. Herci se učili pohybovat ve vojenských formacích a seznamovali se také s bojovými vozidly pěchoty, označovanými zkratkou BVP. Tato obrněná technika se v seriálu neobjevovala pouze jako kulisa. Představitelé vojáků ji skutečně řídili, což později připomněla také Česká televize ve svém pořadu Abeceda ČT. Pro mladé herce tak natáčení znamenalo zkušenost, kterou jim běžná divadelní nebo televizní práce nabídnout nemohla.
V mrazech si museli chránit obličeje Indulonou
Velkou zkouškou byly především venkovní scény. Filmaři pracovali v různých ročních obdobích a vojenská cvičení se natáčela také za nepříznivého počasí. Herci se pohybovali v rozbahněném terénu, brodili se sněhem a museli zvládat fyzicky náročné situace v uniformách a vojenské výstroji. Během zimního natáčení navíc panovaly tak nízké teploty, že si účinkující mazali obličeje Indulonou ve snaze ochránit pokožku před omrzlinami. Tuto dnes už poněkud kuriózní vzpomínku zachytila Česká televize ve svém ohlédnutí za vznikem seriálu.
Náročné podmínky se netýkaly pouze samotných herců. Venkovní scény vyžadovaly práci celého štábu, který se musel přizpůsobovat vojenskému prostředí, technice i počasí. Natáčelo se například v Prachaticích, ve vojenském prostoru Boletice, v Lešanech, na Kladně nebo v Praze. Právě rozsáhlé exteriérové záběry pomohly vytvořit dojem skutečného vojenského výcviku. Diváci tak na obrazovkách neviděli jen naaranžované situace z kasáren, ale také skutečná vojenská vozidla a herce, kteří se museli vypořádat s náročným terénem.
Někteří poznali vojenský režim ještě před skutečným nástupem na vojnu
Zajímavý byl v tomto ohledu zejména osud Martina Zounara, který v seriálu ztvárnil vojína Tomáše Soukupa. Pro mladého herce natáčení nepředstavovalo náhradu povinné vojenské služby. Naopak ho skutečná vojna teprve čekala. V pozdější vzpomínce pro televizi Nova uvedl, že po dokončení seriálu měl přibližně měsíc volna a už v září nastoupil k vojenské službě v Kroměříži. Zkušenosti získané před kamerou tak mohl záhy porovnat s každodenním životem skutečného vojáka.
Jednu z nejvýraznějších postav vytvořil také Vladimír Javorský, který hrál Ctibora Voříška přezdívaného Kyslík. Jeho nesmělý a fyzicky nepříliš zdatný vojín se stal terčem posměšků i šikany ze strany starších vojáků. Postava se divákům natolik zapsala do paměti, že herce přezdívka provázela ještě mnoho let po skončení natáčení. Javorský později přiznával, že ho dlouhodobé spojování s Kyslíkem překvapovalo a někdy i obtěžovalo. Přestože následně vytvořil řadu dalších výrazných rolí, pro část publika zůstal právě nesmělým vojínem z populárního seriálu.
Seriál ukazoval vojnu v příznivějším světle
Přestože natáčení probíhalo v náročných podmínkách a herci si vyzkoušeli některé skutečné vojenské činnosti, samotný seriál nebyl přesným obrazem tehdejší základní vojenské služby. Vznikal v době socialistického Československa za spolupráce s Československou lidovou armádou a jeho úkolem bylo také představit vojenské prostředí veřejnosti v příznivějším světle. Vedle výcviku proto dostaly značný prostor milostné vztahy, přátelství, rodinné problémy a humorné situace. Tvůrci sice zachytili také šikanu mezi vojáky, celkové vyznění však bylo podstatně smířlivější, než jak na povinnou vojenskou službu vzpomínali někteří její absolventi.
Seriál měl premiéru 2. října 1988, tedy pouhý rok před pádem komunistického režimu. Přestože politické poměry se krátce nato zásadně změnily a povinná základní vojenská služba byla v České republice později zrušena, Chlapci a chlapi zůstali součástí televizního programu i v dalších desetiletích. Pro pamětníky představují připomínku života v kasárnách, mladší diváci v nich mohou vidět prostředí, které už sami nezažili. Za známými scénami přitom zůstávají skutečné zážitky herců, kteří kvůli svým rolím museli zvládnout mnohem víc než jen naučit se scénář.
Zdroje: ceskatelevize.cz, tv.nova.cz, idnes.cz, super.cz, tv.nova.cz
