Článek
Řada lidí si představuje odchod do důchodu jako definitivní konec pracovního života. Jenže skutečnost bývá jiná. Někteří senioři zůstávají v zaměstnání, protože je práce baví, jiní si potřebují přivydělat k důchodu. Ať už je důvod jakýkoliv, často se zajímají především o to, kolik si mohou vydělat a zda jim zaměstnání nějak neovlivní vyplácený důchod.
Mnohem méně už se mluví o tom, že pracující starobní důchodci mohou mít nárok na poměrně zajímavou slevu na sociálním pojištění. Přitom nejde o žádný mimořádný příspěvek ani sociální dávku. Jsou to peníze, které jim díky nižším odvodům mohou zůstat přímo z jejich vlastní výplaty.
Představme si například muže, který několik let pobírá řádný starobní důchod, ale stále pracuje jako zaměstnanec. Každý měsíc dostává hrubou mzdu 30 000 korun. Pokud splňuje zákonné podmínky, může díky jediné slevě získat navíc 1 950 korun měsíčně. Za celý rok už jde o 23 400 korun. To rozhodně není zanedbatelná částka.
Důchodce nemusí odvádět stejné pojistné jako ostatní zaměstnanci
Od ledna 2025 platí pro pracující starobní důchodce nová pravidla. Ti, kteří dosáhli důchodového věku a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, mohou využít slevu na pojistném ve výši 6,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.
Co to znamená v praxi? Běžnému zaměstnanci se ze mzdy odvádí sociální pojištění ve výši 7,1 procenta. U pracujícího starobního důchodce, který má nárok na slevu, se výsledná srážka sníží o 6,5 procentního bodu. Zůstane tak pouze 0,6 procenta.
Důležité je, že se sleva počítá zpravidla z hrubé mzdy, nikoliv z vypláceného důchodu. Výše samotné penze tedy nehraje při stanovení této slevy roli.
Nárok ovšem nemá automaticky každý člověk, který pobírá nějaký druh důchodu. Nestačí například pobírat invalidní důchod. Rozhodující je dosažení důchodového věku a nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se sleva uplatňuje.
Při výplatě 30 tisíc korun je rozdíl téměř dva tisíce
Na konkrétním příkladu je dobře vidět, proč se vyplatí tuto možnost nepřehlížet. Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 30 000 korun běžně odvede na sociálním pojištění 2 130 korun.
Pokud je ale současně starobním důchodcem a splňuje podmínky pro slevu, odečte se mu z této částky 1 950 korun. Jeho odvod na sociální pojištění tak činí pouze 180 korun měsíčně.
Rozdíl představuje právě 1 950 korun, které mu zůstanou ve výplatě. Za dvanáct měsíců při stejné mzdě a nepřetržitém nároku na slevu jde o 23 400 korun.
Neznamená to přitom, že by zaměstnavatel musel seniorovi zvýšit mzdu nebo mu vyplácet nějaký bonus. Hrubá mzda zůstává stejná. Pouze se z ní odečítá nižší sociální pojištění, takže zaměstnanec dostane více peněz.
Samotné pobírání důchodu ale nestačí
Právě zde může vzniknout zbytečné nedorozumění. Někteří pracující důchodci mohou předpokládat, že zaměstnavatel o jejich nároku ví a slevu jim automaticky započítává. Tak jednoduché to ovšem není.
O slevu je potřeba u zaměstnavatele požádat a doložit splnění podmínek. Zaměstnanec může předložit rozhodnutí o přiznání starobního důchodu společně s čestným prohlášením o nároku na jeho výplatu v plné výši. Druhou možností je potvrzení plátce důchodu, ze kterého vyplývá, od kdy má člověk na plnou výplatu starobního důchodu nárok.
Jakmile zaměstnanec potřebné dokumenty doloží, může zaměstnavatel slevu uplatnit již za příslušný kalendářní měsíc, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky. V dalších měsících ji následně uplatňuje automaticky, dokud nárok trvá.
Není tedy nutné každý měsíc předkládat novou žádost. Zaměstnanec však musí případné změny, které mají na slevu vliv, oznámit zaměstnavateli do osmi kalendářních dnů.
A co když důchodce o slevě nevěděl a přišel už o několik výplat?
Dobrou zprávou je, že ani v takovém případě nemusí být peníze definitivně ztracené. Je však potřeba rozlišovat dvě různé situace.
Zaměstnavatel nemůže nově podanou žádost jednoduše použít ke zpětnému uplatnění slevy za předchozí měsíce. Pokud ale důchodce tehdy všechny podmínky splňoval a odváděl pojistné bez slevy, může mu vzniknout přeplatek na sociálním pojištění.
O jeho vrácení může požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení. K písemné žádosti musí přiložit potvrzení od zaměstnavatele o vyměřovacích základech a o tom, za které měsíce již byla sleva případně uplatněna. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení na žádost vydat do osmi dnů.
Na podání žádosti o vrácení přeplatku je lhůta pěti let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém přeplatek vznikl. Proto například u přeplatku za rok 2025 připadá konec této lhůty na 31. prosince 2030.
Pochopitelně není možné požadovat vrácení peněz za období před lednem 2025, protože tehdy tato sleva ještě neexistovala. Vrácení také závisí na skutečném splnění podmínek a dalších zákonných okolnostech.
Stačí se podívat na výplatní pásku
Pro pracujícího důchodce může být nejjednodušším prvním krokem kontrola výplatní pásky a krátký rozhovor s mzdovou účetní. Pokud splňuje podmínky pro slevu a stále odvádí sociální pojištění v běžné výši, je namístě zjistit, zda o slevu požádal a zda ji zaměstnavatel skutečně uplatňuje.
Od roku 2025 navíc sleva nahradila dřívější systém, kdy se za další odpracovanou dobu při pobírání starobního důchodu mohla postupně zvyšovat procentní výměra penze. Nový systém přináší oprávněným zaměstnancům finanční výhodu rovnou ve výplatě, nikoliv až v podobě pozdějšího zvýšení důchodu.
Pracovat v důchodu tedy nemusí znamenat jen přilepšení k penzi. Může to znamenat také nárok na nižší odvody. A právě těch 1 950 korun měsíčně při hrubé mzdě 30 tisíc je důvodem, proč se vyplatí věnovat několik minut kontrole vlastních dokladů. Zbytečně přicházet o peníze, na které má člověk ze zákona nárok, totiž nedává smysl.
Zdroje: cssz.gov.cz
