Článek
Katarina Witt se narodila v roce 1965 v tehdejším Karl Marx Stadtu, dnešním Chemnitzu. Byla to obyčejná holčička, která milovala pohyb. Když jí bylo pět let, všimla si jí trenérka Jutta Müllerová. Žena, která měla pověst tvrdé, cílevědomé osobnosti a která už tehdy věděla, že před sebou má výjimečný talent. Rozhodla se, že z Katariny vychová šampionku. A také to dokázala. Vložila do toho všechno. Čas, energii, zkušenosti i osobní oběti. Katarina jí důvěřovala a šla za ní bez otázek.
V osmdesátých letech patřila k největším hvězdám světového krasobruslení. Byla elegantní, silná, technicky dokonalá a zároveň dokonale zapadala do obrazu, který chtěl tehdejší režim ukazovat světu. Led si zamilovala, ale postupně se stal i nástrojem státu. Talent v NDR nestačil. Musel být loajální, kontrolovaný a užitečný. Katarina to přijala. Šestkrát se stala mistryní Evropy, čtyřikrát mistryní světa a dvakrát olympijskou vítězkou. Sarajevo v roce 1984. Calgary v roce 1988. Série, kterou nikdo nedokázal zastavit.
Ikona světového bruslení Katarina Witt pracovala pro Stasi. Po odchodu ze sportu překvapila snímky v Playboyi.
Za dokonalými výkony se ale skrýval jiný svět. Byt i šatna byly odposlouchávány. Každý telefonát sledovaný. Každá cesta povolena shora. Věděla, že má výhody, o kterých se jiným mohlo jen zdát. Lepší bydlení, auto, možnost vycestovat. Na oplátku musela hlásit, co vidí a s kým mluví. Tehdy věřila, že žije ve správném systému. Byla mladá a chtěla jen bruslit. Později pochopila, že některé hranice byly překročeny dávno předtím, než si to dokázala připustit.
Před olympiádou v Calgary dostala jasnou podmínku. Pokud vyhraje, dostane povolení odejít. Pokud ne, čeká ji tvrdý trest. Vyhrála. A tím se její život zlomil. Otevřel se jí svět. Lední show, Carmen on Ice, mezinárodní sláva, filmové role, spolupráce se světovými jmény. Poprvé zažila svobodu bez dozoru. Po pádu režimu se k minulosti postavila čelem. Nevymlouvala se, neskrývala se. Otevřeně přiznala, že tehdy věřila tomu, co jí bylo řečeno.
Katarina Witt šokuje svou minulostí. Hvězda krasobruslení spolupracovala se Stasi a později pózovala pro Playboy.
V roce 1993 se rozhodla pro návrat, který mnohé překvapil. Chtěla znovu závodit. Ne kvůli medailím, ale kvůli sobě. Vrátit se na olympiádu v Lillehammeru. Po letech exhibic. Proti mladým soupeřkám. Znovu s trenérkou Müllerovou, která sama pochybovala, zda je to dobrý nápad. První vystoupení skončilo fiaskem. Sama přiznala, že selhala. Přesto se nevzdala. Na olympiádě skončila šestá. Nevyhrála. Ale byla tam. Uzavřela kruh.
Když dojela svůj poslední velký závod, nastalo ticho. Jako první se postavil její otec a začal tleskat. Postupně se přidala celá hala. Poprvé viděla rodiče na tribuně. Něco, co v NDR nikdy nezažila. Lidé ji přijali i s minulostí. V roce 1998 pak přišel další moment, který znovu rozdělil veřejnost. Objevila se na obálce Playboye. Číslo se stalo jedním z nejprodávanějších v historii magazínu. Kritika i obdiv. Katarina si ale dál šla svou cestou.
Dodnes zůstává aktivní. Produkuje lední show, moderuje, působí jako expertka, vede vlastní nadaci a podporuje děti i projekty proti nenávisti. Soukromí si pečlivě chrání. Bez skandálů, bez okázalosti. V roce 2024 o ní vznikl nový dokument, ve kterém se rozhodla otevřít i archivy Stasi. Chtěla znát celý příběh. Nejen ten, který vyprávěla ona, ale i ten, který o ní psali jiní.
Zdroje: katarina-witt.de, spiegel.de, gala.de, csfd.cz, Wikipedia, msmagazine.com
