Článek
Spojené arabské emiráty dlouhé roky fungovaly jako nedotknutelná bublina pro světovou elitu. Globální konflikty tu vždy zůstávaly za branami luxusních klimatizovaných resortů. Tato iluze absolutního bezpečí se ale právě rozplynula. Když na ikonický ostrov Palm Jumeirah dopadly hořící trosky a centrem města otřásly exploze, ukázalo se, že dokonalý úkryt už neexistuje.
Místní vláda si přitom dlouhodobě zakládá na pověsti bezpečného přístavu a oázy naprostého klidu. Země investovala astronomické prostředky do budování image místa, kam nikdy nedosáhne stín žádné okolní války. Lidé sem přijíždějí utrácet peníze, bavit se a odpočívat od starostí všedních dní. Nikdo tu nepočítá s tím, že by musel s hrůzou sledovat oblohu plnou vojenských letadel.
Ještě v dopoledních hodinách přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se nekompromisně blíží katastrofa. Výlet do nedalekého města Umm al Kajwajn nabídl přesně ten typ uvolnění, za kterým sem návštěvníci z celého světa cestují.
Nejdřív zvuk, který naháněl strach. Potom silná exploze a raketa nad hlavou, mladá Češka otevřeně popsala, co zažila v Dubaji.
Ještě v dopoledních hodinách přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se nekompromisně blíží katastrofa. Výlet do nedalekého města Umm al Kajwajn nabídl přesně ten typ uvolnění, za kterým sem návštěvníci z celého světa cestují. Toto místo leží zhruba hodinu jízdy od zářící metropole a ukazuje mnohem tradičnější tvář celého regionu. Místní obyvatelé se na ulicích usmívali a život plynul svým běžným líným tempem.
Po poledni následoval návrat na proslulý umělý ostrov ve tvaru rozlehlé palmy. Tato adresa platí za globální symbol maximálního přepychu a těší se obrovské oblibě zejména u mimořádně bohaté klientely. Vzduch voněl slanou vodou, slunce příjemně hřálo a celá plážová atmosféra působila naprosto idylicky. Nikdo z přítomných hostů netušil, že se z prosluněné pláže brzy stane obrovská past.
Odborníci na mezinárodní bezpečnost sice už několik dní varovali před rostoucím napětím na celém Blízkém východě. Analytici jasně upozorňovali, že se regionální mocnosti připravují na velmi tvrdou vojenskou odvetu. Ta měla přijít jako přímá reakce na předchozí americké a izraelské údery v sousedních státech. Běžný člověk ale podobné geopolitické zprávy během dovolené většinou úspěšně a cíleně vytěsňuje.
Když se na obloze zničehonic objevily íránské rakety a skutečné bomby začaly dopadat na město, nastalo paralyzující zděšení. Byl to zlomový moment, který jako by spíše vypadl z temného katastrofického filmu. Hosté zrovna obědvali na venkovních terasách drahých plážových restaurací a užívali si výjimečný personální servis. Nálada se dramaticky proměnila ve chvíli, kdy strávníci začali hromadně kontrolovat čerstvé zprávy na telefonech.
Zahraniční servery totiž právě začaly informovat o cílených útocích na vojenská zařízení v Kataru a Kuvajtu. Prostorem se začala rychle šířit hutná nejistota a plíživý strach z neznámého. Tuto tísnivou atmosféru následně bez varování prořízla ohlušující mohutná exploze. Jedna z přítomných žen později popsala policii celou situaci poměrně detailně.
Zvuk rány prý donutil silně vibrovat masivní okenní tabulky v širokém okolí a ze stolů padalo roztříštěné sklo. Podle jejího svědectví se na nebi okamžitě objevila neznámá vojenská letadla a následoval pád obrovských ohnivých koulí. Zasažena byla bohužel přímo tato mimořádně drahá pobřežní rezidenční čtvrť plná lidí. Části hořících zbraňových systémů tvrdě dopadly na jeden z nedalekých rozlehlých hotelových komplexů.
Budova začala prakticky okamžitě prudce hořet a celou oblohu nad letoviskem zahalil hustý černý kouř. V tu chvíli vypukla v celém obrovském resortu naprosto nezastavitelná panika. Zmatení lidé odhazovali své osobní věci a s hysterickým křikem utíkali z pláže pryč do nejbližšího úkrytu. Přežití se stalo jedinou myslitelnou prioritou naprosto všech přítomných hostů i personálu.
Své dvě malé děti jsem popadla pevně za ruce a bezhlavě jsme se hnali do relativního bezpečí hlavní hotelové haly. Všude kolem nás se rozléhalo nesmírně pronikavé kvílení nouzových sirén. Oblohu nad našimi hlavami navíc nepřestávaly křižovat další a další smrtící střely. Nebezpečí se ale zdaleka netýkalo jen naší izolované oblasti na samém kraji zástavby.
Zprávy o obrovském chaosu brzy dorazily i z úplného pulzujícího centra dubajské metropole. Silné a dunivé výbuchy byly totiž hlášeny z bezprostřední blízkosti nejvyšší budovy planety. Tato alarmující skutečnost pochopitelně vyvolala další obrovskou vlnu davového šílenství a čistého zoufalství. Místní úřady musely slavný mrakodrap Burj Khalifa okamžitě evakuovat, protože hrozilo reálné riziko přímého zásahu.
Pocit naprosté bezmoci a hlubokého děsu o vlastní rodinu byl v tu kritickou chvíli naprosto ochromující. Vyděšené děti v záchvatech pláče hledaly ujištění a ptaly se na to úplně nejhorší. Zachovat pro ně klidnou a vyrovnanou tvář vyžadovalo od všech rodičů obrovské nadlidské úsilí. Ostatní zahraniční turisté se mezitím v hrůze schovávali pod masivní dřevěné stoly a hlasitě se modlili.
Všudypřítomné zvonění a nepřetržité vibrace mobilních telefonů jen umocňovaly celkovou apokalyptickou náladu. Svědectví dalších lidí z celého obřího města postupně odhalovala skutečný rozsah celé probíhající zkázy. Mnozí utíkající museli doslova uskakovat před padajícími rozžhavenými kusy kovu ze zničených vojenských cílů. Oficiální státní místa v odpoledních hodinách bohužel potvrdila ty nejtemnější scénáře a plně přiznala závažnost situace.
Nyní nezbývá než sedět v potemnělém hotelovém pokoji, odkud nevede žádná spolehlivá cesta ven. Uvěznění hosté se zatajeným dechem nepřetržitě sledují televizní obrazovky a doufají v brzké uklidnění celkového stavu. Vzdušný prostor nad celou arabskou zemí byl totiž okamžitě a kompletně uzavřen pro veškerý provoz. Všechna mezinárodní letiště přerušila odbavování letů a termín bezpečného návratu domů zůstává naprosto neznámý.
Zoufalý křik stovek bezbranných lidí, pohled na hořící symboly okázalého luxusu a zvuk varovných sirén se nezapomínají. Představují přesně ten typ temných zážitků, které se člověku nenávratně zaryjí hluboko do paměti. Tento traumatizující den slouží jako mimořádně tvrdá životní lekce o křehkosti míru v současném složitém světě. Nezbývá než upínat veškeré myšlenky k jedinému cíli a přát si, aby se všichni zúčastnění brzy a ve zdraví vrátili ke svým rodinám.
Zdroje:
