Článek
Pracovní neschopnost krátce před odchodem do důchodu neznamená, že se člověku automaticky zhorší budoucí penze. Strach bývá pochopitelný, protože lidé v předdůchodovém věku často řeší každý měsíc příjmu, každé chybějící období i přesné datum, kdy podat žádost. U běžné neschopenky ale důchodový systém počítá s tím, že člověk po určitou dobu neměl mzdu z objektivního důvodu. Proto se nemoc neposuzuje stejně, jako kdyby šlo o nulový výdělek bez vysvětlení. Důležité je hlavně to, aby byla pracovní neschopnost správně vedena a aby odpovídala pravidlům nemocenského pojištění.
Proč nemoc nemusí pokazit průměr výdělků
Při výpočtu starobního důchodu se sleduje získaná doba pojištění a výdělky za rozhodné období. U důchodů přiznávaných dnes se do rozhodného období nezahrnují roky před rokem 1986 a končí se vždy rokem předcházejícím roku přiznání důchodu. Právě proto se lidé bojí, že několik měsíců bez mzdy sníží jejich osobní vyměřovací základ. U dočasné pracovní neschopnosti ale nastupuje princip vyloučené doby. Dny nemoci se z výpočtu průměru vyjmou, takže nefungují jako měsíce s nulovým příjmem. Prakticky to chrání člověka před tím, aby mu nemoc v závěru pracovního života zbytečně srazila průměrné výdělky.
Nemocenská není mzda, ale může překlenout těžké období
Nemocenská dávka se nepočítá jako běžná mzda, ze které by vznikal další vyměřovací základ pro důchod. Její význam je jiný. Pokud člověk splní podmínky, pomůže mu překlenout období, kdy zdravotně nezvládá chodit do práce, ale zároveň nechce zbytečně sáhnout po trvale krácené předčasné penzi. Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že nemocenské náleží od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Prvních 14 dnů zaměstnanci vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. U lidí těsně před penzí tak může jít o důležitý časový polštář, který jim umožní neudělat rozhodnutí pod tlakem.
Pozor na konec práce a ochrannou lhůtu
Největší riziko vzniká ve chvíli, kdy člověku zaměstnání skončí a zdravotní problém se objeví těsně poté. Nemocenské může za určitých podmínek vzniknout i po skončení pojištění, ale pouze v ochranné lhůtě. Ta u nemocenského obecně trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, ochranná lhůta je jen tak dlouhá, kolik dnů pojištění trvalo. Nestačí tedy spoléhat na pocit, že nemocenská nějak naváže. U lidí, kteří řeší předčasný důchod, může právě datum ukončení práce a datum vystavení neschopenky rozhodnout o tom, zda budou mít nárok na dávku, nebo zůstanou v mezidobí bez jistoty.
Předčasný důchod se nevyplatí uspěchat
Předčasná penze může vypadat jako rychlé řešení, když už člověk zdravotně nezvládá práci. Jenže její dopady jsou dlouhodobé. Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že předčasný starobní důchod se krátí podle toho, o kolik dní dříve člověk odejde před dosažením důchodového věku, a toto krácení je trvalé. Od roku 2026 platí také úleva pro lidi, kteří získají alespoň 45 let doby pojištění. Těm se krácení snižuje na polovinu. Ani to ale nemění základní pointu. Pokud je člověk skutečně nemocný, splňuje podmínky nemocenského pojištění a do řádného důchodu mu chybí jen kratší doba, neschopenka může být rozumnější cestou než unáhlené podání žádosti o předčasný důchod.
Co si před žádostí zkontrolovat
Před odchodem do důchodu se vyplatí zkontrolovat osobní důchodovou evidenci, hlavně doby pojištění, vyměřovací základy a vyloučené doby. Právě tam se ukáže, zda je nemoc správně zapsaná a zda nechybí období, které může ovlivnit nárok nebo výpočet. Pomoci může i kontrola důchodové evidence, protože u lidí těsně před penzí mohou rozhodovat týdny i jednotlivé dny. Zvláštní pozor musí dávat OSVČ. U nich není nemocenské pojištění automatické a pro nárok na nemocenskou dávku je obecně potřeba účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Kdo si ho neplatí, nemůže s nemocenskou počítat stejně jako zaměstnanec.
Zdroje:
