Článek
Mnoho lidí ve vyšším věku zjišťuje, že z důchodu jednoduše nevychází. Každý měsíc pečlivě počítají, co si mohou dovolit a co už ne. Snaží se šetřit, kde to jen jde, ale možnosti nejsou nekonečné. Často přemýšlejí o stěhování do menšího bytu, aby snížili náklady na bydlení, případně hledají způsoby, jak si alespoň trochu přilepšit. Někteří uvažují o spoření nebo investicích, které banky běžně nabízejí. Ty ale nejsou bez rizika a pro starší lidi mohou znamenat spíše stres než jistotu. Bez odborné rady se taková rozhodnutí mohou snadno obrátit proti nim.
V České republice se důchodci dlouhodobě potýkají s nízkými příjmy a stále rostoucími výdaji. Každý měsíc řeší, zda jim peníze vystačí na základní věci, jako je jídlo, bydlení a léky. Na cestování, kulturu nebo obyčejné radosti často nezbývá vůbec nic. Finanční nejistota se stává běžnou součástí jejich života a pro mnoho z nich je čím dál těžší zachovat si důstojné stáří. Objevují se i situace, kdy lidé začnou šetřit na lécích, které nutně potřebují, jen proto, že doplatky jsou příliš vysoké. To je velmi nebezpečná cesta, ke které by nikdy neměli být dotlačeni.
Hledání řešení této situace je složité a vyžaduje systémový přístup. Senioři potřebují dostupné a srozumitelné finanční poradenství, ochranu před podvody a především důchody, které budou odpovídat jejich celoživotní práci. Mnozí si klidné stáří představovali úplně jinak. Místo odpočinku a drobných radostí dnes řeší, zda si mohou dovolit zajít na kávu nebo do divadla.
Typickým příkladem je paní Anna, které je osmdesát let a žije sama v Přerově. Její měsíční důchod činí 14 000 korun. Bydlí v malém bytě 1+1, kde za energie zaplatí zhruba 9 000 korun měsíčně, protože se topí plynem. Děti nemá a na všechno je sama. Na celý měsíc jí zbývá přibližně 5 000 korun, ze kterých musí zaplatit jídlo, léky i telefon. Nabízí se otázka, zda je tohle skutečně klidné stáří, jaké by si měl člověk po desítkách let práce užívat. A zda je v pořádku, aby si žena v jejím věku musela přivydělávat třeba za pokladnou, jen aby měla alespoň trochu jistoty navíc.
Zdroje:
autorský text, názor autora
