Článek
Alenina tchýně Marcela patřila celý život mezi ženy, které neuměly sedět se založenýma rukama. Pracovala v administrativě, ráno vstávala před šestou a domů se často vracela až odpoledne. Když před týdnem skončila v zaměstnání, syn Petr jí ještě v žertu říkal, že první měsíc nebude vědět, co s volným časem. Opak byl pravdou. Marcela měla během několika dnů připravený program nejen pro sebe, ale také pro zbytek rodiny. „V pondělí mi volala, že bychom mohli v sobotu společně uklidit jejich sklep. V úterý už měla vymyšlený nedělní oběd a výlet. Ve středu se mě ptala, kdy přijedu pomoct přesadit květiny. Začala jsem mít pocit, že jsem dostala druhého zaměstnavatele,“ vypráví Alena.
Každý den přibyl nový plán
Zpočátku se snažila tchýni vyhovět. Jednou zašla na kávu, další den s ní vyrazila nakoupit a o víkendu rodina přijala pozvání na oběd. Marcela však pochopila jejich vstřícnost trochu jinak. Začala telefonovat téměř každé ráno a pravidelně oznamovala, co by spolu mohli podniknout. Jednou chtěla jet do zahradnictví, podruhé navrhovala společný nákup nového nábytku a potom přišla s plánem, že by rodina mohla každou neděli chodit na výlet. Když Alena jednou odmítla s tím, že chce po pracovním týdnu zůstat doma, tchýně se urazila. „Řekla mi, že nechápe, proč pořád tvrdím, že nemám čas, když přece o víkendu nepracuju. To už mě naštvalo. Já mám práci, domácnost a taky někdy potřebuji jenom ležet na gauči a nic nedělat,“ přiznává.
Situace začala vadit také Petrovi. Jeho matka mu několikrát během pracovního dne volala s otázkou, zda by večer nepřijel něco opravit nebo ji někam neodvezl. Když jí vysvětlil, že přijede jindy, následovala série návrhů náhradních termínů. Alena si postupně uvědomila, že problém není v jednom společném obědě nebo výletu. Marcela jednoduše získala spoustu volného času a automaticky předpokládala, že ho s ní budou trávit i ostatní. „Nechtěla jsem být nevděčná. Máme spolu jinak dobrý vztah a vím, že nám nechce škodit. Jenže jsem začala být nervózní pokaždé, když mi zazvonil telefon, protože jsem čekala, jaký další program pro mě vymyslela,“ říká Alena.
Nakonec museli říct ne
Po týdnu proto s manželem udělali něco, čemu se oba původně chtěli vyhnout. Marcela přišla s dalším plánem na celý víkend, ale Petr jí rovnou řekl, že tentokrát nepřijedou. Zároveň jí vysvětlil, že ji rádi uvidí, nemohou však společně trávit každý volný den. Tchýně se nejprve urazila a poznamenala, že rodina na ni očividně nemá čas. O několik hodin později ale zavolala Aleně znovu. Tentokrát už neplánovala. Přiznala, že po odchodu z práce zjistila, jak prázdné jsou najednou její dny. Desítky let měla přesný režim a teď ráno vstala a nikdo ji nikde nepotřeboval. Rodinnými plány si tak vlastně vyplňovala vlastní nejistotu.
Alena se proto rozhodla ustoupit, ale jen částečně. S tchýní se domluvily, že jeden den v týdnu budou trávit společně, pokud budou mít obě čas. Zbytek programu si Marcela musí vytvořit sama. Začala proto hledat kurz angličtiny pro seniory a zvažuje také cvičení, na které chodí její bývalá kolegyně. „Došlo mi, že jsme udělali chybu, když jsme na všechno automaticky kývali. Ona měla pocit, že nám její plánování vyhovuje, zatímco já doma nadávala manželovi. Teď raději rovnou řeknu, když něco nechci. Tchýni máme rádi, ale její důchod opravdu nemusíme absolvovat společně s ní,“ uzavírá Alena.
zdroje: autorský text, zpracováno podle skutečnosti
