Článek
Veronika nikdy nepatřila mezi rodiče, kteří by ostatním vysvětlovali, co smějí a nesmějí dávat na sociální sítě. Sama je používala poměrně běžně, občas přidala fotografii z výletu, dovolené nebo posezení s přáteli. U svých dětí ale měla od začátku nastavenou jinou hranici. Společně s manželem Petrem se shodli, že šestiletou Elišku ani devítiletého Matěje nechtějí pravidelně ukazovat lidem, které osobně neznají. Fotografie posílali prarodičům do rodinné skupiny, nechávali si je tisknout do alb a samozřejmě neměli problém s tím, když je měla babička vystavené doma. Veřejný Facebook byl pro ně ale něco jiného.
„Nikdy jsem nechtěla dělat z dětí nějaké tajemství. Jen jsem měla pocit, že když jsou malé, neměly by po internetu kolovat desítky jejich fotografií, aniž by vůbec věděly, kdo je může vidět. S Petrem jsme se na tom shodli ještě dávno předtím, než to začalo být problémem,“ vysvětluje Veronika.
Babička se chtěla pochlubit vnoučaty
Petrova maminka Alena byla na svá vnoučata velmi pyšná. O dětech často mluvila s kamarádkami a když jí Veronika poslala fotografii z výletu nebo narozenin, téměř vždy přišla odpověď, jak jsou děti krásné a jak rychle rostou. Veronika proto zpočátku vůbec netušila, že některé ze snímků končí také na sociálních sítích.
Poprvé si toho všimla náhodou. Jedna ze známých jí při rodinné návštěvě řekla, že na Facebooku viděla hezkou fotografii Matěje. Veroniku to překvapilo, protože sama žádný jeho snímek několik měsíců nezveřejnila. Když se následně podívala na profil své tchyně, našla tam několik fotografií obou dětí. Některé pocházely z rodinných oslav, jiné z výletů, na kterých byla Alena s vnoučaty sama. Veronice se to nelíbilo, ale rozhodla se kvůli tomu nevyvolávat konflikt. Manžel své matce připomněl jejich pravidlo a Alena slíbila, že bude opatrnější.
Nějakou dobu se zdálo, že je věc vyřešená. Pak ale přišel příspěvek, který už Veronika přehlédnout nedokázala.
Alena navštívila školní podzimní slavnost svého vnuka a udělala několik fotografií. Ještě téhož večera jednu z nich zveřejnila. Matěj na ní stál před školou se spolužáky a v textu babička napsala nejen jeho jméno, ale také to, že právě chodí do třetí třídy. Profil přitom neměla nastavený pouze pro nejbližší rodinu.
„V tu chvíli už mi nevadila jen samotná fotografie. Bylo tam dítě, škola, spolužáci a informace o tom, kam chodí. Řekla jsem Petrovi, že tentokrát bych chtěla, aby to opravdu smazala. Nechtěla jsem se hádat, ale přestalo mi připadat rozumné dělat, že se nic neděje,“ popisuje Veronika.
Prosba o smazání skončila úplně jinak, než čekali
Petr proto své matce zavolal. Podle Veroniky se snažil mluvit klidně. Připomněl jí jejich předchozí dohodu a požádal ji, aby fotografii odstranila. Alena ji skutečně smazala, její reakce ale rodiče zaskočila.
Babička měla pocit, že jí syn s partnerkou dávají najevo, že není dostatečně důvěryhodná. Nerozuměla tomu, proč by měla být fotografie problémem, když ji zveřejnila z radosti a na vnuka byla pyšná. Pro ni byl příspěvek na Facebooku podobný tomu, jako když kdysi rodiče nosili fotografie dětí v peněžence a ukazovali je známým.
O několik dní později se rodina sešla osobně a téma se vrátilo. Alena byla podle Veroniky viditelně dotčená. Řekla, že má někdy pocit, jako by si musela dávat pozor na každý krok a jako by byla pouze návštěvou v životě vlastních vnoučat.
„To mě mrzelo, protože tak jsem to vůbec nemyslela. Nikdy jsem jí nebránila děti vídat. Jezdí k ní, může je brát na výlety, chodí na jejich vystoupení a slavíme společně narozeniny. Nešlo mi o její vztah s vnoučaty. Šlo mi jen o to, že o zveřejnění jejich fotografií chceme rozhodovat my jako rodiče,“ říká Veronika.
Pro jednu generaci rodinné album, pro druhou veřejný prostor
Právě při této debatě Veronice podle jejích slov došlo, že každá z nich vnímá sociální sítě úplně jinak. Pro ni znamenalo zveřejnění fotografie možnost, že ji uvidí desítky nebo stovky lidí, případně se dostane dál, aniž by rodina měla nad jejím šířením kontrolu. Alena Facebook stále vnímala převážně jako prostor pro své známé a příbuzné. Fotografie vnoučat proto nechápala jako zásah do jejich soukromí, ale jako běžnou součást rodinného života.
Situaci navíc komplikovalo něco, co Veronika původně nepovažovala za důležité. Alena měla mezi přáteli i řadu lidí, které její syn s partnerkou vůbec neznali. Bývalé kolegy, známé z minulosti nebo lidi, se kterými se setkala jen několikrát. Pro babičku to stále byli „její známí“. Pro rodiče to byli cizí lidé.
„Když jsem jí řekla, že vlastně nevím, kdo všechno její fotografie vidí, odpověděla mi, že přece nemá mezi přáteli žádné nebezpečné lidi. Jenže o to mi vůbec nešlo. Já také netvrdím, že její známí jsou špatní. Jen nechci, aby měli automaticky přístup k fotografiím našich dětí,“ vysvětluje.
Rodinná debata se postupně uklidnila až ve chvíli, kdy se přestali přít o to, kdo má pravdu, a začali řešit konkrétní pravidla. Veronika s Petrem tchyni vysvětlili, že jí nechtějí zakazovat fotografovat vnoučata ani fotografie ukazovat blízkým. Požádali ji pouze o jednu věc: pokud bude chtít cokoli s dětmi zveřejnit na sociálních sítích, nejprve se jich zeptá.
Jedno jednoduché pravidlo nakonec stačilo
Alena s tím nakonec souhlasila. Zpočátku prý stále nechápala, proč její syn s partnerkou přikládají několika fotografiím takový význam, ale přijala, že jde o jejich děti a jejich rozhodnutí. Rodina si navíc založila soukromé album, do kterého mohou rodiče i prarodiče přidávat fotografie z výletů, oslav a společných víkendů. Babička tak o možnost chlubit se vnoučaty úplně nepřišla, pouze se změnil prostor, ve kterém to dělá.
Pro Veroniku byl nejdůležitější ještě jeden moment. Později se svého staršího syna zeptala, zda mu vadí, když někdo zveřejňuje jeho fotografie. Matěj jí odpověděl, že by chtěl alespoň vědět, která fotografie se někam dává. Jeho jednoduchá odpověď jí podle jejích slov potvrdila, že jejich pravidlo nebylo zbytečné.
„Možná budou jednou děti dávat na internet mnohem víc věcí než já. To už bude jejich rozhodnutí. Dokud jsou ale malé, připadá mi správné jejich soukromí alespoň trochu chránit. A čím jsou starší, tím víc bych se chtěla ptát i jich samotných, jestli s nějakou fotografií souhlasí,“ říká Veronika.
S tchyní dnes mají podle ní stejně dobrý vztah jako dříve. Babička děti dál hlídá, jezdí s nimi na výlety a chodí na školní akce. Jen před zveřejněním fotografie pošle synovi nebo snaše krátkou zprávu s otázkou, zda je snímek v pořádku. Původně nepříjemný spor tak nakonec nevedl k omezení kontaktu mezi babičkou a vnoučaty. Přinesl pouze hranici, kterou si rodina do té doby nikdy nepotřebovala výslovně pojmenovat.
zdroje: autorský text
