Hlavní obsah

Vnoučatům jsem koupila dárky za 8 600 Kč. Na Štědrý den jim dcera řekla, že všechno platila ona

Foto: Magnific

Na Vánoce se těším kvůli vnoučatům. Letos jsem jim chtěla udělat zvláštní radost, a tak jsem několik měsíců odkládala peníze na dárky, po kterých toužily. Protože jsem nechtěla nic prozradit, požádala jsem dceru, aby je schovala a zabalila.

Článek

Je mi osmašedesát let a mám dvě vnoučata, jedenáctiletého Filipa a osmiletou Aničku. S dcerou Lucií máme dobré vztahy a pravidelně se navštěvujeme. Většinou za nimi jezdím o víkendech, občas děti vyzvednu ze školy a několikrát do roka u mě přespí. Vánoce jsme vždycky slavili společně. Od smrti manžela už nechci trávit Štědrý večer sama, a proto mě dcera každoročně zve k nim domů. Přivezu cukroví, pomohu s přípravou večeře a potom společně čekáme, až se děti dočkají dárků.

Letos jsem se rozhodla, že jim koupím něco většího. Filip už dlouho toužil po stavebnici s dálkově ovládaným autem a Anička si přála kvalitní dětský fotoaparát. Obojí dohromady stálo přes osm tisíc korun, což pro mě rozhodně nebyla maličkost. Můj důchod je něco přes dvacet tisíc a po zaplacení všech výdajů mi nezůstává příliš mnoho peněz. Několik měsíců jsem si proto odkládala část úspor a nakonec jsem obě věci objednala.

Dcera se nabídla, že dárky uschová

Balíky mi přišly začátkem prosince. Zavolala jsem Lucii a zeptala se, jestli bych je mohla přivézt k nim domů. Nechtěla jsem, aby je děti našly u mě ve skříni, protože tam občas chodí hledat hry a staré fotografie. Dcera souhlasila a dokonce se nabídla, že dárky sama zabalí, aby vypadaly stejně jako ostatní balíčky pod stromečkem.

Přivezla jsem jí obě krabice a poprosila ji, aby na ně napsala, že jsou od babičky. Lucie se zasmála a řekla, že samozřejmě. Ještě mi poděkovala, že jsem dětem pořídila tak krásné věci. Potom jsme si společně daly kávu a bavily se o tom, co budeme vařit na Štědrý den. Neměla jsem nejmenší důvod pochybovat, že je všechno v pořádku.

Na Vánoce jsem přijela kolem třetí odpoledne. Přinesla jsem několik krabic cukroví a malou tašku s drobnými dárky, které jsem koupila navíc. Vnoučata byla nadšená, pořád pobíhala kolem stromečku a snažila se odhadnout, co se skrývá v jednotlivých balíčcích. Po večeři jsme si sedli do obývacího pokoje a začali rozbalovat.

U stromečku jsem poznala obě krabice

Filip jako první rozbalil velkou stavebnici. Okamžitě začal skákat radostí a objal oba rodiče. Anička po chvíli otevřela fotoaparát a také začala nadšeně děkovat mamince a tatínkovi. Usmívala jsem se, protože přesně pro tuhle radost jsem dárky kupovala. Potom ale Filip řekl, že maminka musela za stavebnici utratit hrozně moc peněz, a Lucie odpověděla, že na jeho vysněný dárek několik měsíců šetřili.

Nejdřív jsem si myslela, že jsem špatně slyšela. Podívala jsem se na rozbalené papíry a všimla si visačky, na které bylo napsáno, že dárek je od maminky a tatínka. Stejné označení měla také Aniččina krabice. Když na mě přišla řada, děti mi poděkovaly za ponožky, čokoládu a malou knížku. Byly to věci, které jsem koupila jako drobnost navíc.

Nechtěla jsem kazit Štědrý večer, a tak jsem nic neřekla. Jen jsem se cítila zvláštně. Když děti později odešly do svého pokoje, požádala jsem Lucii, jestli si můžeme na chvíli promluvit v kuchyni. Zeptala jsem se jí, proč jsou na mých dárcích napsaná její jména. Odpověděla, že chtěla, aby děti měly pocit, že jim rodiče dokázali splnit jejich největší přání.

„Mami, ty přece víš, že tě mají rády. Ale chtěla jsem, aby si letos myslely, že jsme jim ty krásné věci koupili my,“ vysvětlila mi.

Zjistila jsem, že dcera se se mnou chtěla pochlubit jiným způsobem

Lucie mi řekla, že se jí poslední dobou finančně příliš nedaří a že se styděla, protože nemohla dětem koupit všechno, co si přály. Když jsem přivezla dražší dárky, napadlo ji, že by je mohli s manželem předat jako vlastní. Podle ní jsem o nic nepřišla, protože jsem děti stejně viděla rozbalovat a jejich radost byla opravdová.

Odpověděla jsem, že nejde o to, kdo dostane největší poděkování. Dárky jsem jim koupila z lásky a nečekala jsem, že mi budou celý večer děkovat. Vadilo mi, že dcera vědomě změnila naši domluvu a nechala mě sedět u stromečku jako člověka, který přinesl jen několik drobností.

Nejvíc mě překvapilo, když přiznala, že její manžel o celé věci nevěděl. Také on si myslel, že dárky koupila ona z jejich společných peněz. Lucie se bála, že by se zlobil, kdyby zjistil, kolik jsem za ně zaplatila, protože už dříve říkal, že děti dostávají od babičky příliš drahé věci.

Řekla jsem jí, že pokud si přeje, abych dárky kupovala jen do určité částky, můžeme se na tom předem domluvit. Nemůže ale přijmout moje peníze a potom předstírat, že dárky pořídila sama. Lucie se rozplakala a začala se omlouvat. Tvrdila, že se bála, že jako matka nedokáže dětem udělat dostatečnou radost.

Pravdu jsme dětem řekly až po Vánocích

Nechtěla jsem, aby se celá situace změnila v rodinnou hádku, a proto jsme se domluvily, že všechno vyřešíme až po svátcích. Lucie nakonec sama řekla manželovi, co udělala. Nebyl nadšený a připomněl jí, že se měli o podobné věci poradit společně.

O několik dní později dcera dětem vysvětlila, že velké dárky ve skutečnosti koupila babička. Filip mě okamžitě objal a Anička mi přinesla fotografii, kterou pořídila novým fotoaparátem. Byla jsem dojatá, ale zároveň mi bylo líto, že kvůli tomu musely poslouchat vysvětlování dospělých.

S dcerou jsme si nakonec všechno vyříkaly. Přiznala, že se zachovala špatně, a slíbila, že se podobná situace nebude opakovat. Já jsem jí zase řekla, že nechci soutěžit o to, kdo dětem koupí dražší dárek.

Přesto si myslím, že na příští Vánoce budu postupovat trochu jinak. Dárky zabalím sama a pokud budou u dcery, požádám ji, aby na nich zůstaly moje visačky. Ne kvůli penězům ani poděkování. Jen nechci znovu několik měsíců šetřit na radost svých vnoučat a potom zjistit, že jsem se o tu radost podle jejich maminky vlastně vůbec nezasloužila.

Zdroj: autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz