Článek
Ještě ráno může člověk řešit výlet, pláž nebo večeři u moře. O pár hodin později už stojí na recepci nemocnice, podepisuje dokumenty v cizím jazyce a v hlavě mu běží jediná věc. Aby bylo dítě v pořádku. Přesně takový obrat může nastat i v destinaci, která působí bezpečně, dostupně a pro české turisty téměř samozřejmě. Na Krétě musela patnáctiletá dívka kvůli akutnímu zánětu slepého střeva podstoupit operaci a následně zůstat tři dny v nemocnici. Péče proběhla v soukromém zařízení a výsledná částka přesáhla 4 000 eur, tedy přibližně 100 000 korun.
U slepého střeva se nečeká na návrat domů
Zánět slepého střeva patří k potížím, které se na dovolené nedají jednoduše odložit. U dětí a dospívajících se objevuje poměrně často právě ve věku kolem deseti až patnácti let. Bolest břicha přitom nemusí zpočátku vypadat dramaticky. Může připomínat střevní potíže, únavu z horka nebo reakci na jiné jídlo. Jakmile se ale stav zhoršuje, bolest se přesouvá do pravého podbřišku, přidá se nevolnost nebo horečka, není prostor na domácí vyčkávání. Akutní apendicitida vyžaduje lékařské vyšetření a často také rychlý chirurgický zákrok. V zahraničí se tím rodina dostává do dvojího tlaku. Řeší zdravotní stav dítěte a zároveň systém péče, kterému nemusí rozumět.
Soukromá nemocnice může účet výrazně změnit
Řecko je členem Evropské unie, takže mnoho cestovatelů spoléhá na modrou kartičku pojištěnce. Ta je důležitá, ale není to totéž jako plnohodnotné cestovní pojištění. V praxi záleží na tom, zda pacient skončí ve veřejném zařízení nebo u poskytovatele, který je napojený na řecký veřejný systém. Pokud péči poskytne soukromá klinika bez příslušné smlouvy, může si pacient náklady hradit sám. A právě v turistických oblastech se lidé často dostanou do soukromých zařízení rychleji, protože jsou blízko hotelů, spolupracují s delegáty nebo působí dostupněji než státní nemocnice. V akutní situaci rodiče pochopitelně nevybírají podle administrativních detailů. Chtějí, aby dítě dostalo péči hned.
Čtyři tisíce eur není výjimečný strašák
Částka kolem 100 000 korun za operaci a několikadenní hospitalizaci může působit jako extrém, ale u soukromé péče v zahraničí nejde o nereálný účet. Do ceny se promítá operace, anestezie, pobyt na lůžku, vyšetření, léky, práce lékařů a případné poplatky kliniky. Pro rodinu, která odjela na běžnou letní dovolenou, je takový doklad šok. Zvlášť pokud si před cestou řekla, že Řecko je přece Evropa a evropský průkaz bude stačit. Jenže právě tady se ukazuje rozdíl mezi nárokem na nezbytnou péči v rámci veřejného systému a komerčním pojištěním, které má pokrýt situace, kdy se turista dostane mimo něj nebo potřebuje asistenci.
Pojišťovna řeší víc než samotnou fakturu
Rozhodující pak bývá, jak bylo cestovní pojištění sjednané a zda rodina včas kontaktovala asistenční službu. Ta může poradit s výběrem zařízení, komunikovat s nemocnicí, ověřovat náklady, řešit garanci platby a následně posoudit, co smlouva opravdu kryje. Právě tato část bývá pro cestovatele nejméně viditelná, dokud se něco nestane. Při běžné dovolené působí cestovní pojištění jako formalita za pár desítek korun. V nemocnici se z něj ale stává rozdíl mezi zvládnutelnou administrativou a účtem, který rodina musí okamžitě řešit ze svého. U dětí je navíc dobré kontrolovat, zda pojistka platí pro všechny členy rodiny, jak vysoký má limit léčebných výloh a zda zahrnuje asistenci v češtině.
Před cestou nestačí jen zabalit kufr
Pro české turisty z toho plyne jednoduchá věc. Modrá kartička do peněženky patří vždy, ale sama o sobě nemá nahradit cestovní pojištění. Zvlášť při cestách k moři, na ostrovy nebo do míst, kde je nejbližší dostupná péče často soukromá, se vyplatí vědět dopředu, na koho volat a jak postupovat. U akutních stavů se nečeká, nesmlouvá a nehledá se nejlevnější možnost. Nejdřív musí přijít lékařská pomoc. Právě proto má být pojištění vyřešené ještě doma, ne až ve chvíli, kdy na stole leží účet na několik tisíc eur.
Zdroje: European Commission, NZIP.cz
