Článek
01:20 – Noční start z New Yorku a neobvyklé střídání v kokpitu
Je neděle 31. října 1999, krátce po jedné hodině ranní. Z mezinárodního letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku odlepuje dálkový Boeing 767-300ER společnosti EgyptAir na letu číslo 990. Na palubě sedí 203 cestujících a 14 členů posádky. Mezi pasažéry je přes stovku amerických turistů vracejících se z poznávacího zájezdu i početná delegace 33 egyptských vojenských důstojníků. Stroj míří po dlouhé trase přes Atlantik do Káhiry a první desítky minut letu probíhají zcela podle plánu. Letadlo stoupá do cestovní hladiny 33 tisíc stop.
V pilotní kabině sedí zkušený kapitán Ahmed El-Habashi a první důstojník Adel Anwar. Přibližně dvacet minut po startu se však ve dveřích kokpitu objevuje střídající záložní pilot, devětapadesátiletý Gamil El-Batouty. Trvá na tom, že kolegu Anwara vystřídá u řízení výrazně dříve, než bylo naplánováno. Anwar sice mírně protestuje, ale nakonec ustoupí a přenechává místo služebně staršímu kolegovi. Krátce nato, v 01:48, vstává ze svého křesla i kapitán El-Habashi a odchází na toaletu. El-Batouty zůstává v kabině zcela sám.
01:48 – Modlitba za kniplem a nekontrolovaný střemhlavý pád
V momentě, kdy se za kapitánem zavřou dveře, se chování záložního pilota dramaticky mění. El-Batouty vypíná automatického pilota a do ticha kabiny začne tiše, ale opakovaně šeptat v arabštině větu: „Tawakkalt 'ala Allah“ – tedy „Svěřuji se do rukou Boha“. Tuto frázi odříká celkem jedenáctkrát za sebou s mrazivým klidem v hlase.
V ten moment se dvousettunové letadlo mění v neovladatelnou střelu. El-Batouty stlačuje řídicí páku prudce dopředu a stahuje plynové páky obou motorů na volnoběh. Boeing 767 přechází do brutálního střemhlavého pádu pod úhlem čtyřiceti stupňů. V kabině pro cestující nastává beztížný stav, věci i nepripoutaní lidé létají ke stropu a na palubě vypuká nepředstavitelná panika. Stroj během pouhých čtyřiceti sekund ztratí více než pět tisíc metrů výšky a blíží se k rychlosti zvuku.
01:50 – Zoufale marný zápas dvou pilotů o jedno letadlo
Lidské tělo vnímající prudký pád reaguje okamžitě. Kapitán El-Habashi se přes obrovské přetížení zoufale probíjí zpět do kokpitu. Na záznamu černých skříněk je slyšet jeho udýchaný hlas: „Co se děje? Co se děje? Přitáhni se mnou! Přitáhni se mnou!“ Kapitán rve svou řídicí páku ze všech sil k sobě, aby pád vybral a zvedl čumák letadla.
Druhý pilot El-Batouty naopak dál tlačí svou páku dopředu a aktivuje brzdicí klapky na křídlech. Dva piloti v jedné kabině tak působí přesně proti sobě. Mechanismus výškových kormidel na ocase letadla dostává extrémně zabrat - levá a pravá část kormidla se pohybují v opačných směrech. Obrovské aerodynamické síly a mechanické namáhání způsobují, že se z křídla utrhne jeden z motorů. Ve 01:52, přibližně sto kilometrů od ostrova Nantucket, mizí let EgyptAir 990 z obrazovek radaru. Stroj v obrovské rychlosti naráží do hladiny Atlantiku a všech 217 lidí na palubě v jediném okamžiku umírá.
Dvě pravdy: Sebevražda pilota, nebo selhání hydrauliky?
Vyšetřování tragédie se okamžitě proměnilo v mezinárodní a politický konflikt. Americký Národní úřad pro bezpečnost dopravy po téměř tříletém zkoumání trosek z mořského dna dospěl k jednoznačnému závěru: pád způsobil záložní pilot El-Batouty, který se rozhodl spáchat masovou sebevraždu, pravděpodobně v reakci na chystaný disciplinární trest ze strany vedení aerolinek.
Egyptská strana tento závěr kategoricky odmítla. Egyptské úřady označily teorii o sebevraždě za urážlivou a tvrdily, že katastrofu způsobila technická závada - konkrétně zablokování mechanismu výškového kormidla. Jak oficiálně uvádí databáze Aviation Safety Network, mezinárodní konsenzus nebylo možné najít. Případ letu 990 tak dodnes zůstává mementem, kde se technická fakta střetla s politickými zájmy a zanechala za sebou pouze otazníky a více než dvě stě zničených rodin.
Další zdroje:
