Článek
Na počátku bylo Brno.
Při návštěvě jedné nejmenované kavárny v centru Brna jsem se stal svědkem netradiční debaty mezi barmanem a jeho kolegyní u pressovače. Barman zaníceným způsobem vykládal o tom, že Ústí nad Labem neexistuje. Líčil, že takové místo přeci existovat ani nemůže, je to konspirace, tajný vládní projekt na zmatení obyvatelstva. Bylo to tak přesvědčivé, že jsem na chvíli zapochyboval nad tím, kde to vlastně bydlím. Celou situaci jsem lépe pochopil, když jsem se dozvěděl o barmanově původu, tedy že je z Prahy a chce jen svým unikátním způsobem udělat na Brňačku dojem. Proti tomu ostatně nic nemám, ale proč si při tom bere do h*by nebohé Ústí?
Co je psáno, to je dáno.
Na zmíněné bizarní historce jsme si ale uvědomil, že je cosi symptomatického. Každý zná humorné průpovídky o Brnu, Ostravě nebo Praze. Je to více či méně vtipné kočkování, ale v případě Ústí to má jakýsi hořký podtón. Jako obyvatel máte přirozeně vypěstovaný cit na to, když v mediálním prostoru padne zmínka o vašem městě. V případě, že se jedná o Ústí, zbystřím a téměř automaticky očekávám nějakou jobovku (rozuměj těžko uvěřitelnou nebo šílenou zvěst).
Zjistil jsem, že se mediálně z pojmu Ústí nad Labem stal referenční příměr. Ústí nad Labem už není město, ve kterém žijí lidé z masa a kostí, místo se svými klady a zápory. Ústí nad Labem = špatný příklad. Problém s drogami jako v Ústí, sociální problémy jako v Ústí, vyloučené lokality jako v Ústí, kriminalita jako v Ústí, chudoba jako v Ústí, odliv obyvatelstva jako v Ústí, korupce jako v Ústí, nezaměstnanost jako v Ústí, kulturní (ne)život jako v Ústí, špína, svrab a štěnice jako… Takové místo přece nemůže existovat.
Chápu pokud je takový příměr používán v satiře, ale ukazuje se, že jde o mainstreamový náhled pragocentrizovaných médií. Jeden příklad za všechny: TV Nova odvysílala nelichotivou reportáž o Ústecku s názvem „Ústecký region – nejhorší místo pro život.“. To, že jde o lov senzačních záběrů se dá odpustit - diváci to chtějí. To, že vůbec porovnávají Ústí a Říčany, navíc na základě poněkud stupidních dotazů se dá skousnout. Ale moralistický dovětek
nejen Ústí, ale celému kraji by prospělo, aby ho společnost přestala nálepkovat
v kombinaci s uvedeným titulkem zní naprosto absurdně.
Nepočítám se mezi nepřátele novinářstva, ALE kritika v tomto kontextu je myslím oprávněná. Problém o referování o severočeském krajském městě začíná v redakcích. Všechny jsou v Praze a jsou plné Pražáku ať už naplavených nebo nativních. To implikuje jistý pohled na svět, jisté standardy i jistou míru pozérství. Nic proti tomu, ale pokud je takový redaktor vysazen v ulicích Ústí nad Labem, připomíná spíš vystrašeného návštěvníka safari. Já jen očekávám chvíli, kdy reportéři začnou nosit do Ústí helmy a neprůstřelné vesty s nápisem PRESS. Rychle to zvěrstvo zdokumentovat a zmizet. Jako kdyby se hlídací pes demokracie bál, že tu chytne vzteklinu. A podle toho vypadá i obraz Ústí nad Labem. To co mi chybí je hlubší porozumění, poznání místa, mentality lidí, kořenů problémů, historie atp. Nechci poslouchat pohrdlivé úšklebky o bizarním a špinavém městě z jedné strany a z druhé strany morální soudy o rasismu a sociální nekompetenci.
Naopak uvítali bychom někoho, kdo by se tématu začal upřímně věnovat, neohrnoval by nos, nepřinášel zjednodušující fráze, měl by Ústí svým způsobem rád a záleželo by mu na něm. Problém Ústí je komplexní, politický, sociální, ekonomický, etnický, geografický a já nevím ještě jaký. Proto si zaslouží i dostatečně kvalitní popis a analýzu. Ne jednoduché recepty z projíždějícího vlaku do Drážďan. Prvním krokem ke změně je o problému začít vážně a zodpovědně mluvit, diskutovat a taky psát.
Dovětek
Ústí se často popisuje jako hnusné město v nádherné přírodě. Možná to tak i je. Není hezčí pohled než když se nad Ústím roztrhne ten věčný šedý mrak a probleskne zlaté slunce, které ozáří komíny a paneláky mezi kopci a třpytivě se odrazí v plynoucím Labi. Nevím proč, ale tento obraz mě vždy naplní nadějí.
