Článek
Dobrý den. Píšu zde poprvé. Proto omluvte mou neohrabanost. Jak titulek napovídá, chci se trochu ohlédnouti po historii v kontextu současnosti.
Duchem tohoto článku není urážení, poučování, školení. Nechci se nikoho dotknout. Pouze říci, co mám na srdci.
Nevím, jak kdo z vás na tom je s hrdostí na národ, původ, naše velikány.A nehodlám se pouštět do soudů. To je na každém. Já milovník historie a dovolím si říci hrdý a teď mi promiňte, Čechoslovák. Je to tak. Koluje v mých žilách krev milovaného Slovenska a milovaných Čech, Moravy a Slezka.
Kam jsem se to dostali? Chápu, každý má třeba jiný názor…na cokoliv. To uznávám a respektuji. Ale nadávat si…urážet? Proč? Tak krásný národ jsme a inteligentní. Co nás vede k tomu, abychom sklouzli k tomu, chovat se jako primitiv? Je nespočet věcí, na které můžeme být hrdí. A proč nejsme? Proč se neustále musíme hrbit? Tolik jsme toho v minulosti dokázali.
To dnes nedokážeme spolu diskutovat? Bez urážek opravdu trapných?
Takto se přeci nikam neposuneme. Věřme si .Československá chytrost a um již několikrát dokázala mnohé. Pojďme to zkusit. Máme na to.
Slovy Masaryka: NEBÁT SE A NEKRÁST.
Děkuji všem, kdo přečetl až sem. Opatrujte se a všem přeji krásné svátky!
