Článek
Naše rodina zbožňuje toto malebné místo. Lesopark Cibulka nabízí skvělou kombinaci relaxace, zajímavých objevů a možností pro sportovní vyžití. Ať už vyrazíte na kole, bruslích nebo s kočárkem, vždy zde najdete něco pro každého. My obvykle začínáme u komunitní organizace Spolek Hájovna, která se snaží zachovat odkaz pasovského biskupa Leopolda Thuna von Hohensteina. Tato organizace pořádá různé dílny, brigády, přednášky a zábavné akce pro děti – a to nejen pro místní, ale pro všechny, kdo mají zájem.
Spolek Hájovna se aktivně podílí na ochraně a zachování přírodního parku, který je důležitý nejen pro místní faunu a flóru, ale i pro zdraví obyvatel Prahy. Přímo v hájovně chovají roztomilé slepičky Hedvábničky, jejichž příběh, jak se dostaly do hájovny, rozhodně stojí za přečtení. A nejen děti, ale i my dospělí jsme z těchto slepiček nadšeni. Pro děti je taky v hájovně mnoho dalších herních prvků. Lesopark je jako malá, skrytá oáza s výhledem na nejstarší rozhlednu v Praze, která pochází z počátku 19. století. K rozhledně vede stále 76 schodů, i když vysoké stromy už trochu omezují výhled, její atmosféra zůstává jedinečná. Jen pro zajímavost, v dolní části se původně nacházela mechanická loutka rytíře v brnění, která pro pobavení návštěvníků vyvolávala strašidelné zvuky. Osobně ale oceňuji, že tato atrakce už dnes není součástí výletu.
Přímo pod rozhlednou se nachází socha Chronose z Dantova pekla (Škrtič), ke které se dostaneme kolem malého rybníčka, nad nímž se tyčí socha bohyně lovu Diany. Celé místo má romantickou atmosféru a já osobně ho mám ráda v každém ročním období. Naše kroky nás vedou dál, a tak se blížíme k usedlosti Cibulka. Ta získala podobu empírového zámečku v první třetině 19. století, ale po mnoho let chátrala. Zakoupila ji Nadace rodiny Vlčkových, která plánuje její rekonstrukci. V hlavní budově by mělo vzniknout Středisko dětské paliativní péče, i když to ještě nějaký čas potrvá, než bude hotovo. Na usedlosti však už nyní je otevřená nová kavárna s dětským hřištěm. Je to skvělá zastávka na procházce – děti si mohou pochutnat na dortíku, dospělí si zase vychutnají kávu nebo skleničku vína.
Z usedlosti máme přímý výhled na Čínský pavilon, ke kterému už to máme jen kousek. Dříve se na vrcholu zkosené střechy pavilonu tyčil měděný Číňánek, který v rukou držel slunečník a byl obklopen sadou zvonečků, jež jemně zvonily za větrného počasí. Nedaleko na stromě visela Aeolova harfa, která také vydávala tiché melodie. Muselo to být opravdu kouzelné. Dnes pavilon slouží jako vyhlídková věž. Děti, jak jinak, po cestě nezapomenou vylézt na kovovou konstrukci prolézačky, kterou jsme znali i my, když jsme byli malí.
Dnes plní dojmů se vracíme domů, ale už se těšíme na další výpravy a objevování nových zákoutí lesoparku Cibulka. A doufám, že se vydáte společně s námi.
Zdroj: https://spolekhajovna.cz
https://cs.wikipedia.org – Cibulka (Košíře) a Lesopark Cibulka
