Článek
V únoru jsme strávili s dětmi nezapomenutelnou dovolenou v Třeboni, která nás okouzlila svou klidnou atmosférou a nádhernou přírodou. Ubytovali jsme se přímo na náměstí s krásným výhledem a hned jsme vyrazili. S dalekohledem v ruce a nadšením v srdci jsme se vydali na procházku kolem místních rybníků. Cíl byl jasný – najít majestátní orly mořské. Na první zastávce u rybníků Tisy a Starý u Břilic nás přivítali husy, volavky a další vodní ptáci. Byla to krásná podívaná, ale orly jsme zatím nespatřili. Počáteční nadšení však neopadlo, a tak jsme pokračovali dál.
Další rybník nás zavedl na zamrzlou plochu, kde si místní užívali bruslení. Bohužel jsme neměli brusle, ale i tak jsme si společný čas velmi užili. Děti byly nadšené, jak si mohly hrát na ledu, i když jsme věděli, že orli se zde asi neobjeví.
Pokračovali jsme k rybníku Rožmberk, kde už začínalo pořádně foukat a zima začínala být opravdu cítit. I když to vypadalo, že ani tady orly nenajdeme, rozhodli jsme se nevzdat. A najednou, na druhé straně rybníka, jsme spatřili hejno. I když bylo téměř nemožné je rozeznat i s dalekohledem, byli tam. Krásní, důstojní a vznešení orli mořští.
Bylo nám jasné, že nás druhý den čeká další výprava za orly mořskými. Nadšení z předchozího dne nás povzbudilo, abychom vyrazili znovu, tentokrát však z druhé strany rybníka Rožmberk. Věděli jsme, že nás čeká delší procházka, ale i přesto to bylo dál, než jsme původně počítali. Naštěstí nás to neodradilo. Cesta se ukázala jako náročnější, než jsme si představovali. Po cestě jsme narazili na rozrytá místa, což naznačovalo, že v okolí se pohybují divočáci. S větší ostražitostí jsme pokračovali dál. Když jsme se konečně prodrali křovím a dostali na místo, byli jsme odměněni krásným pohledem. Někteří orli stáli na zmrzlé vodní ploše, jiní se majestátně vznášeli nad námi. Zážitek to byl opravdu nezapomenutelný. Bylo to něco, co nám všem zůstane v paměti ještě dlouho.
Hlavní cíl naší výpravy byl splněn, ale věděli jsme, že Třeboň nabízí spoustu dalších zajímavých aktivit. Mnoho z nich je dostupných jen v sezóně. I přesto se ale i v zimě dají prožít malá dobrodružství. Věděli jsme, že je možné navštívit Věž staré radnice, která je v sezóně běžně otevřená, ale mimo ni to tak nebývá. Po chvíli zvažování jsme zamířili do informačního centra, kde jsme zaplatili vstupné a dostali do ruky staré klíče od věže. Bez váhání jsme se vypravili k věži. A tady přišel ten opravdový zážitek – sami jsme si otevřeli dveře věže. Byli jsme tam úplně sami, bez dalších turistů, a měli jsme celou věž jen pro sebe. To bylo opravdu kouzelné! Měli jsme možnost prozkoumat každou místnost, vychutnat si výhledy na město a okolí bez jakéhokoli spěchu.
Tento zážitek nám připomněl, že i v zimních měsících může být Třeboň plná skvělých dobrodružství. Ať už jde o pozorování orlů nebo objevování zapomenutých koutů města, rozhodně jsme si tuto návštěvu užili a odnesli si z ní nezapomenutelné vzpomínky.
