Článek
Bohužel jsem byla rok v pracovní neschopnosti a tak jsem vyplňovala čas i sledováním různých politických diskuzí a debat. Kam se hrabou různé telenovely. Přátelé, to je pošušňáníčko…. Zdaleka nejsem nijak politicky vyhraněna, jsem obyčejný člověk, který má starost o klidný a důstojný život. Ptám se, co by se stalo, kdyby nikdo k volbám nepřišel? Protože výsledky voleb mně připadají jako taškařice. Podle volebního programu si vyberu stranu, ta jde do nějaké koalice a program je naráz zcela jiný. To, co nyní vláda předvádí s daněmi, administrativou a dalšími geniálními inovacemi, které ovlivňují běžný život obyčejných lidí, to většině hlava nebere. Největší hitparádou potom je zavedení do světa pohádek - ruším, co jsem slíbil, a slibuji, co jsem zakázal. Myslím, že všichni víme, o čem je řeč. Za tento rok sledování politických keců jsem nabyla dojmu, že je to pouze taková velmi ubohá hra. Ale asi velmi dobře placená.A to za naše peníze. Jednání našich poslanců je hodně špatný a ubohý představení. Jejich prezentace na sociálních sítích už není ani k smíchu, ale spíš k pláči a lítosti. Ovšem když se to dá do souvislosti s europarlamentem, tak to je potom jiná liga. Brusel něco nařídí nebo zakáže a ostatní se to potom snaží zase zrušit nebo upravit. Proč si sami sobě děláme takové peklo?
Potřebujeme stále nějaké limity a regulace? Nemá většina lidí jiné starosti.? Připadá mně už nadmíru té regulace, nechtějí nám naši zvolení za chvíli určovat i kdy jít spát, co jíst, jak se bavit a nejlépe nic neříkat a hlavně pracovat a odvádět velké daně v jakékoliv podobě. Vždyť si to děláme sami. Někdo chytrý kdysi řekl, že největším nepřítelem lidí je sam člověk.
