Váš mozek je váš nepřítel: 5 pastí, kvůli kterým děláte hlouposti

Nedávno jsem skoro koupila online kurz „Jak se stát milionářem za 5 dní“. Proč? Protože video na stránce mělo skvělou hudbu a charismatický hlas, který mi prostě zní jako pravda. Naštěstí jsem se včas zarazila — ale zůstala pachuť. Protože v tu chvíli za mě rozhodoval mozek, ne rozum.

Často si myslíme, že se rozhodujeme logicky. Ale ve skutečnosti na nás neustále působí kognitivní zkreslení — systémové chyby v našem myšlení, které pokřivují realitu a tlačí nás do špatných rozhodnutí.

Tady je mých 5 nejoblíbenějších pastí, do kterých padám zas a znovu.

Přecházíte na druhou stranu ulice, protože si myslíte, že zkrátíte cestu. Nebo v koloně přejedete do jiného pruhu, kde to „jede rychleji“. Máte pocit, že máte situaci pod kontrolou. Výzkumy Ellen Langerové ale ukazují, že i minimální účast nám dává falešný pocit vlivu. A to i tam, kde ve skutečnosti žádný nemáme

Třikrát za sebou padla panna. Takže teď určitě musí přijít orel. Správně? Špatně. Šance jsou pořád 50/50. Přesto náš mozek hledá vzorce i tam, kde žádné nejsou. A tohle zkreslení neplatí jen u mincí, ale i u her, kde hraje roli náhoda — třeba i u vizuálně krásných automatů jako Gates of Olympus.

„Věděla jsem, že jim to nevyjde.“ Kolikrát jste to řekla? A opravdu jste to věděla? Nebo to jen tak teď vypadá? Mozek miluje být v právu, a tak si zpětně přepisuje vzpomínky, aby všechno dávalo smysl. Díky tomu si ale často neuvědomíme, že jsme se mýlili — a nic se nenaučíme.

Vejdete do kavárny. První, co vidíte, je latte za 95 Kč. Hned vedle je další — za 65 Kč. A najednou vám připadá „levné“. Ale ještě ráno byste si řekla: „Cože? 65 korun za kafe?!“ Tento efekt se netýká jen peněz. Funguje i u lidí, nabídek, hodnocení a plánů. Výzkum ukazuje, že první údaj, který vidíme, zásadně ovlivní vše, co přijde potom.

Hledáme názory, které potvrzují ty naše. Sledujeme videa, která s námi souhlasí. Bavíme se s lidmi, co říkají to, co chceme slyšet. A místo aby se náš pohled na svět rozšiřoval, uzavíráme se do bubliny, kde je všechno „jasné“. Daniel Kahneman to popisuje jako „rychlé myšlení“ – rychlé, instinktivní, často špatné.

Kognitivní zkreslení nejde vypnout. Jsou součástí našeho mozku. Ale můžeme se je naučit rozpoznat. A když je rozpoznáme — můžeme se rozhodnout jinak.

Já si každý den aspoň jednou pokládám otázku:
„Bylo tohle vědomé rozhodnutí? Nebo jen starý reflex?“
Někdy mě odpověď zaskočí. Ale čím častěji si ji kladu, tím častěji žiju po svém — ne podle podvědomých skriptů.

🎧 You Are Not So Smart – podcast o kognitivních zkresleních

📘Kniha „Rationality: What It Is, Why It Seems Scarce, Why It Matters“ od Stevena Pinkera

🎥 Video od Veritasium „Why is this number everywhere?“

Být racionální neznamená být nudná. Znamená to být svobodná. Vidět svět takový, jaký skutečně je — i když to někdy není úplně pohodlné.