Článek
Trápím se tím, co bylo
trápím se tím, co bude
utápím se ve zdánlivém pocitu
prchavého bezpečí bez citu.
Prodírám se trním
tváře zdobím jizvami
nadechuji se jen když opustím
řeku smrti tekoucí do pustin.
Na kolena dopadám
znovu se zvednout
je stále více namáhavé
jak kolena stárnou.
Rozhlédnu se kolem sebe
a cítím, že jsem sám
Pocit je to krásný do chvíle
než se cítím osamělý.
