Článek
Žloutenka za dveřmi a krabička s mýdlem v kapse
„Máme žloutenku v baráku,“ zahlásí Miloš hned zkraje dílu a rozpoutá tím hygienické okénko. Mytí rukou je podle něj základ přežití. Nestačí si je jen opláchnout. Je potřeba mýdlo, kartáček na nehty a technika, kterou ovládají jen skuteční profíci. „Utírat ručníkem je zásadní chyba, to jen roznesete bakterie. Já to nechávám oschnout pod větrákem,“ hlásí sebevědomě. Zní to jako přehánění? Možná. Ale při současném návratu nemocí, o kterých jsme si mysleli, že už neexistují, je to víc než aktuální.
Pět kilo dolů a touha po merchy
Patrik má důvod k oslavě – zhubnul. „Už pět kilo pryč,“ pochlubí se, zatímco ostatní obdivují jeho disciplínu. Zdeněk mezitím navrhuje, že by fanoušci mohli začít posílat návrhy na merch. Klidně poštou. Třeba „ice kýbl s logem LUTN“, jak vtipně naznačuje, by se prý hodil. A německý obchod s fazolemi Buda Spencera, který jim poslal Ivan Vodochodský? Důkaz, že všechno má svého fanouška.
Smrt jako sen. Nebo náraz do skály?
Zemřela nejstarší žena světa – 116letá brazilská jeptiška. A trio se pouští do otázky, jak by chtěli jednou odejít oni. Patrik přemýšlí filozoficky, Zdeněk se brání duchovním výlevům, a Miloš? Ten si přeje smrt v Itálii, na vespě, při západu slunce, když to narve do skály a kotoulem spadne do moře. Představa trochu Tarantinovská, ale ve své kráse fascinující.
Všichni se nakonec shodnou, že délka života není tak důležitá jako jeho kvalita. „Kamaráda si nenajdeš znova. Manželku jo, ale kámoše? Ne,“ říká Patrik. A trefuje se do místa, kde to zabolí.
Dovolené: když vás místo odpočinku čeká itinerář
V další části se dostáváme k dovoleným. Jenže žádné plážové idylky se nekonají. Miloš vzpomíná na své první sólo cestování do Paříže, zatímco Patrik sám nikam nejezdí. „Pro mě to není dovolená, když musím všechno plánovat. To si radši sednu s někým k rybníku.“
Zdeněk připomíná éru, kdy dovolená znamenala boj o lehátka, a ne selfie u Kolosea. Teď se podle něj všechno mění v honbu za obsahem. Lidé už si neumí jen tak sednout a koukat. Bez fotky jako by ani nejedli.
Itálie, Francie a umění nebýt pořád online
V pozadí epizody se vine lehký italský soundtrack, nejen v řeči – přichází na přetřes i kuchyně. Italská vs. francouzská. Zde Zdeněk vysvětluje, že se porovnává neporovnatelné. Jedna kuchyně má dobré ingredience, druhá zase šéfkuchaře.
Pustit si můžete celý díl na jejich YouTube a nezapomeňte to ohodnotit na stránce České podcasty.
