Hlavní obsah
Umění a zábava

Jurský svět původně nudil i svého autora. Dinosauři neměli mít hlavní roli

Foto: Pixabay.com

Jurský svět: Znovuzrození vtrhl do kin jako neřízená střela. Sága o dinosaurech, na nichž se lidé snaží všemožně zbohatnout, je skvěle promazaný stroj na peníze. Všechno odstartoval román, jenž si autor málem nechal v šuplíku.

Článek

Nadšené davy, které v roce 1993 proudily do kinosálů po celém světě, udělaly z prvního Jurského parku režiséra Stevena Spielberga tehdy nejvýdělečnější film všech dob. Utržil přes 912 milionů dolarů. A i když mu o pět let později vzal prvenství Titanic a tomu později Avatar, stále jde o jeden z největších kasovních úspěchů v historii stříbrného plátna.

A nejinak to je s nejnovějším přírůstkem do rodiny dinosauřích příběhů s názvem Jurský svět: Znovuzrození. Za prvních pět dní si připsal 147 milionů dolarů jenom ze Spojených států a miliarda na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat.

Přitom mohlo být všechno jinak. Autor knižní předlohy, americký spisovatel, scenárista a filmař Michael Crichton, zamýšlel zpočátku příběh vystavět víc vědecky než zábavně.

Krušné začátky

A navíc málem nevznikl. Nápad na knihu o dinosaurech dostal Chrichton už v roce 1981, ale zdálo se mu, že zájem o někdejších vládcích naší planety zakrátko opadne. Názor ale po dvou letech změnil a začal tvořit.

Hlavní roli neměli mít samotní dinosauři. Sehrát ji měl postgraduální student, kterému se v laboratoři podaří vytvořit pterosaura. Nápad z roku 1983 naštěstí zatratil, nepřišel mu dostatečně poutavý. Nudil i jeho samotného, tak jak by mohl bavit čtenáře.

„Byl to úplně jiný příběh. Sledoval toho člověka, který provedl klonování, dělal to všechno sám a v utajení. To vůbec nebylo uspokojivé,“ svěřil se krátce po premiéře Jurského parku. „Potřeboval jsem počkat, abych zjistil, jestli to vůbec dokážu vymyslet tak, aby to celé fungovalo,“ přiznal.

Fenomén stále trvá

Myšlence o zábavním parku s dinosaury se Chrichton dlouho bránil. Obával se, že tím vykrade některé ze svých předešlých románů. V roce 1988 to však přehodnotil a už byl plně zabraný do psaní o extrémně bohatém genetickém inženýrovi Johnu Hammondovi, který na ostrově Isla Nublar nedaleko Kostariky vybuduje park s naklonovanými dinosaury.

Když končil, společnost Universal Studios už měla koupená práva na filmové zpracování. Chrichton v roce 1995 vydal pokračování pod názvem Ztracený svět. I to Spielberg přetavil v mimořádnou podívanou. Jurský park 3, který už z psané předlohy nevycházel, už režíroval někdo jiný.

Oba romány později vyšly dohromady jako Jurský svět. A stejnojmenný film ságu v roce 2015 vrátil do kin. Znovuzrození je už jeho třetím pokračováním, v mezičase vznikly snímky s podtituly Zánik říše a Nadvláda.

A rychlé plnění pokladen v multiplexech naznačuje, že nebude zdaleka posledním. I spisovatel, který se dlouho přemlouval dát dinosaurům šanci a jenž zemřel v roce 2008, by byl spokojený. Chrichtonova poselství, že by si lidé neměli tolik zahrávat s matkou přírodou, se všechny filmy důsledně drží.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám