Článek
Jiří Kobza: Od komunisty k poslanci SPD – ideologická otočka, nebo důkaz podivné politické pružnosti?
Politická minulost Jiřího Kobzy je zajímavým příběhem o proměně, která možná ani není tak nečekaná, jak by se mohlo zdát. Dnes je poslanec za SPD, stranu, kterou soud označil za „parlamentní fašistické hnutí“. Ale v 80. letech byl agilním členem KSČ, angažoval se v Socialistickém svazu mládeže a dalších režimních organizacích. Nabízí se otázka: Jak je možné, že někdo, kdo byl součástí totalitního systému založeného na marxisticko-leninské ideologii, dnes zastupuje stranu s autoritářskými a xenofobními rysy?
Fašismus a komunismus: dva světy, nebo dvě strany jedné mince?
Zastánci komunismu i fašismu by se nejspíš ohradili, kdyby je někdo srovnával. Přitom oba režimy mají hodně společného. Jak komunismus, tak fašismus usilují o silný stát, kde jednotlivci slouží kolektivu. Oba potlačují opozici, oba chtějí „správně“ smýšlejícího člověka a oba mají tendenci hledat nepřítele – ať už třídního, nebo rasového.
Ano, jejich ideologické základy se liší. Komunismus chce odstranit nerovnost tříd, fašismus naopak zdůrazňuje hierarchii a národní identitu. Ale v praxi? Sovětský gulag a nacistické koncentrační tábory měly více společného, než by jejich stvořitelé chtěli přiznat. A obojí si žádalo fanatickou loajalitu k režimu.
Kobzova politická cesta: pragmatismus, nebo ideový posun?
Takže jak to bylo u Jiřího Kobzy? Byl v KSČ z přesvědčení, nebo spíš proto, že to tehdy usnadňovalo kariéru? A pokud tomu skutečně věřil, jak se smířil s tím, že nyní reprezentuje hnutí, jehož rétorika připomíná spíše autoritářské a nacionalistické tendence než boj za rovnost?
Nabízí se nepříjemná možnost: že ve skutečnosti se Kobza nikam neposunul. Že mu nejde ani tak o ideologii, ale spíš o strukturu moci, kterou daný režim nabízí. Komunismus mu poskytl pevné zázemí a jistoty, SPD mu dnes dává platformu, kde může být vidět a ovlivňovat politiku.
Může být bývalý komunista fašista?
Tahle otázka možná zní absurdně, ale když se podíváme na politickou historii, není zas tak neobvyklá. Řada bývalých komunistů se po pádu režimu přesunula k nacionalismu a autoritářství. V Rusku i východní Evropě to byl častý jev – bývalí soudruzi začali hlásat vlastenectví, tradiční hodnoty a odmítání Západu.
Když soud uznal, že SPD lze označovat za fašistické hnutí, není od věci se ptát, zda Kobza, bývalý komunista, dnes nestojí na opačné, ale stejně extrémní straně spektra. Nebo je to všechno jen hra, kde se mění kulisy, ale princip zůstává stejný?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-harrisova-je-marxistickeho-puvodu-odsoudil-ji-poslanec-spd-sam-byl-clenem-ksc-264353
