Článek
V tomto článku se chci zamyslet nad cirkusy, zvířaty a všemi možnými i nemožnými kousky, které se zvířata musela naučit. Konkrétně jsme navštívili cirkus Humberto, ale následující slova nejsou jen o něm.
Předem chci napsat, že navzdory mým úvahám bylo cirkusové představení famózním zážitkem zejména díky skvělým artistům a jejich dovednostem. Při některých číslech jsem skoro nedýchala, jak jsem se bála o bezpečí aktérů.
Kolo smrti pro mě bylo vrcholným zážitkem celého programu, ale o kluky jsem se bála, i když je jasné, že to nedělali poprvé.
Medvěd na motorce? Chudák…
Medvěda na motorce jsem viděla před třiceti lety, když mě do cirkusu v deseti letech vzali rodiče. Tehdy šlo sice o jiný cirkus, ale silný zážitek ve mně zůstal. Zatímco vystupovala zvířata poháněná bičem drezérů, mně běželo hlavou, jak se ta zvířata asi naučila být v takto nepřirozených polohách a co vše museli při tréninku zažít. Poslední kapkou, kdy už jsem nechápala vůbec nic, byl medvěd prohánějící se na motorce.
Tehdy se mnou rodiče byli v cirkusu poprvé a naposled. Nedivím se jim. Za to, že mě vzali do cirkusu, jsem je jako správná nevděčná dcera na počátku puberty odměnila kyselým výrazem doplněným lítostí nad zvířaty.
Cirkusům se vyhýbám i v dospělosti a svým dětem odmítám dopřát i živý koňský kolotoč, který k nám s poutí jezdí dvakrát ročně. Něco takového nehodlám podporovat! Koně stojí celý den na maličkatém ohrazeném kruhovém prostoru na rozpálené louce a upřímně bych si přála, aby tato atrakce skončila.
Podruhé v cirkusu
Po dvou letech přemlouvání mě děti přesvědčily, abychom vyrazili do cirkusu. Zrovna přijel slavný cirkus Humberto a my jsme si s velkou slávou zakoupili vstupenky do lóže.
Celým programem nás provázel skvělý a profesionální klaun, shlédli jsme představení krásných bílých koní, lam, velbloudů, slonů a smečky pudlů. Vystoupení se zvířaty se prolínala s artistickými vystoupeními umělců z různých koutů světa a o přestávce jsme si mohli prohlédnout zookoutek. Bylo vidět, že o zvířata je zde dobře postaráno, mají čisto a vypadají spokojeně. Cirkus Humberto dokonce získal ocenění za příkladný chov, což mě zahřálo u srdce a zmírnilo moje obavy.
Je neuvěřitelné, co všechno se zvířata mohou naučit. Ať už je to chození koní po zadních nebo umění slonů sedět na podstavci na zadku jako člověk. Zaujalo mě také vystoupení dvou slonů a dvou koní, kdy sloni vzali chobotem každý svého koně za ohlávku a vedli si je.
Spokojenost zvířat na prvním místě?
Předcházel těmto zvířecím dovednostem tvrdý výcvik? Asi ano.
Cirkusová zvířata nejspíš neznají nic jiného, takto jim to asi přijde přirozené a možná jsou i spokojená. V to upřímně doufám.
Všechna čest, jaké neuvěřitelné výkony se zvířata naučila pod vedením drezérů. Snažím se věřit, že zvířatům v cirkusu nic nechybí a je s nimi zacházeno s láskou, ale i tak bych si vystačila s vystoupeními artistů. Na druhé straně, děti byly spokojené, že měly možnost vidět zblízka vystoupení zvířat, která se jim nenaskytnou denně.
