Článek
Dokonalá souhra náhod
Byl krásný den, na návštěvu přijeli rodiče a my jsme vyrazili do Národního muzea, na velikonoční trhy a na oběd. Výlet jsme završili kafíčkem v oblíbené kavárně a když jsme se vraceli metrem domů, všechny pěkné zážitky přehlušila kontrola jízdenek revizorem. Nikdy nejezdím načerno, mám koupený roční kupón. Ovšem, právě tento kupón mám pouze v elektronické podobě, v aplikaci Lítačky.
Byla to skvělá souhra několika náhod, které byste jen tak nevymysleli. Protože mi dosloužil starý telefon, pořídila jsem si nový a učinila jsem tak právě den před výletem do centra Prahy. S jízdenkou v telefonu už jezdím automaticky a vím, že když mám telefon, nemusím ohledně jízdenky řešit nic dalšího. Bohužel mi nedošlo, že kupón je potřeba přesunout ze starého telefonu do nového. Revizory potkávám minimálně. Ale kdy jindy bych měla potkat revizora než právě v tento den?
A proč nemáte papírovou jízdenku?
Revizora si jako první všiml táta, který nás upozornil, abychom si s mamkou nachystaly jízdenky. Rodiče měli papírovou jízdenku na celý den, takže mohli být v klidu. Já jsem už tušila problém a v duchu jsem klela. Zatímco všichni okolo byli zkontrolováni, já jsem se snažila přihlásit do aplikace. Hurá, při třetím pokusu se mi to konečně podařilo. Vítězoslavně a s úlevným výdechem a úsměvem jsem revizorovi podala telefon, aby si načetl můj platný kupón. Za chvíli mi úsměv zamrzl.
Revizor při načítání zjistil, že pro nový telefon jízdenka neplatí a vysvětlil mi, že je potřeba přesunout již zmíněný identifikátor do nového telefonu. Vida, alespoň jsem moudřejší. Kdoví, jak dlouho bych takto jezdila s neplatnou jízdenkou než bych zase jednou měla štěstí na revizora.
Tato situace, kdy jsem stála na nástupišti a čekala až si revizor opíše moje údaje z občanky do bločku, mi byla dost nepříjemná. Nepřeháním, když píšu, že jsem se v tu chvíli cítila jako podvodník a jen jsem doufala, že mě na nástupišti neuvidí nikdo známý, aby si mě nezaškatulkoval jako černou pasažérku.
Na druhé straně musím taky napsat, že revizor se mnou jednal celou dobu slušně, vysvětlil vše okolo identifikátoru a několikrát taky důrazně zmínil, ať do 15 dnů doložím platný kupón a pokutu nezapomenu zaplatit. Pokuta mě vyšla na 50 Kč. Pro peněženku žádná hrůza, ale ten pocit.
Překvapilo mě, že se revizor divil, proč se spoléhám pouze na aplikaci. Prý kdybych měla papírovou jízdenku, neřešíme na nástupišti pokutu. A vlastně měl asi pravdu i přes technologický pokrok. Zlatej papír…
Vše zlé bylo zase pro něco dobré
Uznávám, zní to jako klišé, ale často si na událostech ze života najdu to dobré. Je pravda, že někdy, ať se snažíte jak se snažíte, dobrou věc nenacházíte. Ale tady jsem jich našla hned několik.
- Nová zkušenost (i když doufám, že to bylo naposled), o kterou se můžu podělit.
- Vím, že pokuta lze zaplatit i online.
- Zjistila jsem i to, že přesun identifikátoru není zrovna intuitivní.
- Teď už mám vše v pořádku, bez setkání s revizorem bych si vše uvědomila pravděpodobně mnohem později.
