Článek
Když mě manžel po návratu z Lisabonu obdaroval plochým suvenýrem zabaleným v kartonu, přemýšlela jsem, co se asi skrývá uvnitř. Po rozbalení jsem byla možná ještě zmatenější než předtím. Dlaždice s namalovaným hudebním nástrojem? Proč zrovna tohle?
Začala jsem se proto pídit po informacích a zjistila, že tahle zdánlivě obyčejná kachlička v sobě spojuje hned několik věcí, které jsou pro Portugalsko typické – modrobílé kachličky azulejos, tradiční portugalskou kytaru i hudbu, která umí znít krásně, ale zároveň smutně.
Azulejo, keramická dlaždice
Jak už jsem zmínila, jedna taková se mi dostala do ruky jako suvenýr z Lisabonu. Čtvercová dlaždice o rozměru 15 × 15 centimetrů je z jedné strany glazovaná a doplněná modrou malbou portugalské kytary.
Tyto dlaždice se nazývají azulejos a zdobí nejen kostely a historické paláce, ale také běžné domy, nádraží a další veřejné budovy. Nejde přitom jen o dekoraci. Keramický obklad také chrání povrch staveb před povětrnostními vlivy a má tedy i praktický význam.
Na azulejos lze najít nejrůznější motivy – náboženské a historické výjevy, scény z každodenního života i čistě ornamentální vzory.

Portugalská kytara není jen tak ledajaká
Na první pohled může připomínat běžnou kytaru, ve skutečnosti jde ale o tradiční portugalský hudební nástroj s charakteristickým hruškovitým tvarem a dvanácti kovovými strunami uspořádanými v šesti dvojicích.
Portugalská kytara je úzce spojená především s fadem – hudebním žánrem, který bývá spojován s melancholií, steskem a silnými emocemi. Teprve v tu chvíli mi začal obrázek na mém suvenýru dávat větší smysl. Nebyla na něm namalovaná obyčejná kytara, ale jeden ze symbolů portugalské hudební tradice.
Fado, hudba plná stesku
Tento hudební žánr vznikl v 19. století v Lisabonu a jeho písně často vyprávějí o nešťastné lásce, moři, těžkém životě, sociální nerovnosti nebo lidském osudu.
Pro fado je typická silná emotivnost a melancholie. Dobře ho vystihuje portugalské slovo saudade – zvláštní směs stesku, touhy a pocitu, že něco krásného už je pryč nebo se možná nikdy nevrátí.
K nejznámějším interpretkám patřila Amália Rodrigues a právě při poslechu jejího fada může člověk pochopit, proč se o této hudbě tolik mluví jako o hudbě plné emocí.
Když jsem si fado pustila poprvé, pochopila jsem, proč je právě tahle kytara na mé dlaždici. Najednou to nebyl jen hezký motiv, ale součást mnohem většího příběhu.
Víc než jen vzpomínka
Přestože jsem se do Portugalska sama zatím nepodívala, podobné drobnosti mě na cizích zemích opravdu baví. Člověk dostane jednu obyčejnou kachličku a najednou díky ní objeví typickou architekturu, hudební nástroj i kus místní duše.
Zdroje: Wikipedie: Portuguese guitar, Azulejo, Fado.






