Článek
Generace nájemníků v zemi vlastníků
V české společnosti je hluboce zakořeněna myšlenka, že vlastnictví nemovitosti je základním pilířem úspěšného a zajištěného života. Tento narativ je však v příkrém rozporu se současnou realitou. Ceny bytů, zejména ve velkých městech, v posledních letech dramaticky vzrostly a pro mladé lidi a střední třídu se vlastní bydlení stává nedosažitelným snem. Pořízení průměrného bytu v Česku vyžaduje více než 13násobek hrubého ročního platu, což je jedno z nejhorších čísel v Evropě.
Tento stav je umocněn fenoménem investičních bytů. Podle odhadů tvoří v Praze investorské nákupy až dvě třetiny všech transakcí. Tito investoři, ať už jednotlivci nebo celé fondy, dále šroubují ceny a z bydlení dělají nástroj pro generování zisku, nikoliv domov. Pro mladé lidi, kteří nemají podporu rodiny, se tak otevírá neveselá perspektiva celoživotního nájmu, kde jejich peníze plynou do kapes vlastníků, kteří takto kumulují majetek. Vzniká tak novodobá forma nerovnosti, kde se společnost dělí na „šlechtu“ vlastnící nemovitosti a „nevolníky“ platící nájem.
Radikální řešení, která by mohla trh uzdravit
Současná situace vyvolává otázky po systémových řešeních. Jedním z často diskutovaných, i když kontroverzních, návrhů je progresivní zdanění druhé a každé další vlastněné nemovitosti. Cílem takového opatření by bylo znevýhodnit spekulativní hromadění bytů a motivovat majitele k jejich prodeji, což by zvýšilo nabídku na trhu a mohlo vést ke snížení cen.
Ještě radikálnějším krokem by mohlo být zpřísnění podmínek pro pronajímání bytů fyzickými osobami za účelem zisku. Pokud by se pronájem začal považovat za plnohodnotné podnikání s přísnými pravidly, daněmi a odpovědností, mohlo by to odradit část „hobby investorů“, pro které je současný systém výhodný. Byt není běžná komodita, ale základní lidská potřeba a stát by měl podle toho nastavovat pravidla.
Co může dělat mladý člověk? Strategie přežití
Čekání na politické změny však pro mladé lidi není řešením. Je nutné hledat strategie, jak se v tomto systému zorientovat a nenechat se jím semlít. Prvním krokem může být opuštění snu o vlastním bytě v centru města za každou cenu. Přijetí bydlení v nájmu na okraji města nebo v dostupnějších lokalitách může výrazně snížit měsíční výdaje.
S tím souvisí i druhá rada: minimalizace fixních nákladů. Vědomé snížení výdajů za bydlení, dopravu, stravování a zbytné služby uvolňuje finanční prostředky, které je možné investovat do sebe – do vzdělání, dovedností, nebo si budovat finanční rezervu. Právě tato rezerva přináší svobodu a flexibilitu.
Investice do vlastní svobody
Konečným a možná nejdůležitějším krokem je mentální odpojení se od společenského tlaku a „feudální hry“ o nemovitosti. Místo celoživotního zadlužení kvůli cihlám, které vás připoutají na jedno místo, je možné investovat do vlastní mobility a nezávislosti.
Zapomeňte na dogma vlastnického bytu. Investujte do svých schopností, učte se jazyky, budujte si digitální dovednosti a buďte připraveni se kdykoliv přesunout tam, kde vám život a práce budou dávat větší smysl. Vaše hodnota není v hypotéce, ale ve vaší hlavě a ve vaší svobodě rozhodovat se, kde a jak chcete žít.
