Ministr obrany a astrolog Baudyš opustil ženu po operaci mozku. Zemřel tři měsíce po druhé svatbě

Jaro 2009. Na jednotce intenzivní péče vojenské nemocnice ve Střešovicích leží muž s čerstvou jizvou přes celé čelo. Je po operaci nádoru na mozku, výhledy jsou nejisté. U lůžka se střídají dvě ženy. První je Zuzana Baudyšová, jeho manželka už čtyřiačtyřicet let, zakladatelka Nadace Naše dítě. Druhá je Pavla Bradáčová, astroložka o třiadvacet let mladší, jeho žačka z kurzu. Obě ho milují.

Baudyš si nakonec vybral Pavlu a se Zuzanou se rozvedl. Za rok se s Pavlou oženil na zámku Dobříš. Zemřel tři měsíce po svatbě. Syn Antonín pak řekl veřejně: táta mámu dvacet let podváděl. Vědělo se to v jeho okolí, jen Zuzana podle svých slov ne.

Antonín Baudyš se narodil v září 1946 v Praze. Vystudoval jemnou mechaniku a optiku na Strojní fakultě ČVUT, v roce 1981 získal titul CSc. a o sedm let později habilitoval. Na katedře přesné mechaniky a optiky pak přednášel až do listopadu 1989. Byl autorem osvětlení palubní desky Škody Favorit a podepsal se pod řadu dalších vynálezů a autorských osvědčení.

Do Československé strany lidové vstoupil počátkem 70. let. Za normalizace šlo o pragmatické rozhodnutí: lidovci neplatili ideologickou daň tak tvrdě jako bezpartijní, ale zároveň nebyli komunisté. Baudyš budoval akademickou kariéru a mlčel o věci, která ho zajímala od čtrnácti let: četl z ruky, studoval horoskopy, věřil, že hvězdy mluví. V politice to ale nemohlo vyjít najevo. To věděl přesně.

Pak přišel listopad 1989 a Baudyš se ocitl přímo ve vládě. V prosinci téhož roku byl místopředsedou vlády, ještě v rámci Československa. Zodpovídal za vědu a zůstal v té funkci až do července 1992. Druhou polovinu roku pak řídil federální ministerstvo dopravy a spojů.

Česká republika vznikla 1. ledna 1993 a potřebovala ministra obrany, ministerstvo vznikalo od nuly. Baudyš hned po nástupu vyhlásil prověrky důstojnického sboru, připravoval novou koncepci financování armády a razil atlantickou orientaci v době, kdy přistoupení k NATO ještě nebylo samozřejmostí. Do paměti veřejnosti se ale nezapsal ani jednou z těchto věcí.

Červen 1994. Ministr Baudyš letí na pracovní návštěvu do Švédska vojenským speciálem TU-154. Chvíli před přistáním ve Stockholmu se v kabině ozve něco jako tlumené bouchnutí dveří. Jeden z členů doprovodu ucítí střelný prach a zeptá se obou přítomných strážců, jestli někomu nevystřelila pistole. Oba řeknou ne.

Kapitán Jan Pasker však lhal. Neúmyslně zmáčkl spoušť své služební pistole a střela prošla podlahou do palivové nádrže. Pilot při přistávání cítil, že má „nějak těžký zadek“. Na díru přišli až při prohlídce na stockholmském letišti. Do trupu mezitím vyteklo 700 litrů leteckého benzinu. Švédští hasiči palivo vysávali několik hodin.

Baudyš si myslel, že letadlo trefil při klesání nějaký myslivec. Pasker mu pravdu přiznal až v půl dvanácté v noci, téměř osm hodin po výstřelu. Respekt později napsal, že měli paradoxní štěstí: kdyby střela zasáhla trup místo nádrže, letadlo by se rozpadlo přímo za letu. Na palubě bylo přes dvacet lidí.

Přišili to Baudyšovi. V parlamentních kuloárech se mluvilo o tom, že na palubě střílel sám ministr. Byl to nadšený sportovní střelec a novinářům se to hodilo. O více než dekádu později Miroslav Kalousek, jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, promluvil v podcastu Českého rozhlasu:

Baudyš sám o incidentu mluvil. Připustil, že potíže tušil předem ze svého horoskopu. Ale nemohl kvůli tomu zrušit mezinárodní návštěvu. To nebyla výmluva. To byl Baudyš: politik, který v úřadu nosil dvě tváře a obě byly skutečné. Tohle ale nebylo jediné, co ho tehdy srazilo.

Souběžně s touto aférou Baudyš rozeslal zahraničním státníkům vlastní návrh na řešení války v Bosně a Hercegovině. Plán stavěl na Huntingtonově koncepci střetu civilizací a navrhoval, aby mírové jednotky OSN pocházely ze zemí odpovídajících třem náboženstvím přítomným v konfliktu. Byl to plán vypracovaný v soukromí, odeslaný na hlavičkovém papíře ministra obrany, bez konzultace s kýmkoli z vlády nebo parlamentu. Vláda i ministerstvo zahraničí se od něj distancovaly.

Téhož roku dělostřelci cvičili v pásmu Doupovských hor, přestřelili vojenský prostor a zasáhli civilní objekt. Baudyš za to nesl politickou odpovědnost. Ve Švédsku se navíc veřejně zastal generála, kterého tamní policie přistihla při krádeži rybářských háčků v obchodním domě.

V září 1994 předseda vlády Václav Klaus navrhl Baudyšovo odvolání. Prezident Václav Havel ho podepsal. Zdůvodnil to slovy, že Baudyš vinou rozmanitých, neuvážených či sporných kroků a veřejných vyjádření rychle ztrácel u veřejnosti vážnost, což se začalo odrážet v klesající vážnosti armády.

Baudyš odvolání nesl těžce. Jako předseda zemské organizace KDU-ČSL pak kritizoval stranu a veřejně tvrdil, že ho odvolali proto, že do stranické pokladny dodával málo peněz. Stranické vedení to odmítlo. V roce 1996 ještě neúspěšně kandidoval do Senátu na Mělnicku. Pak z politiky definitivně odešel. Zůstaly hvězdy.

V úřadu o astrologii Baudyš mlčel cíleně. „Když jsem po roce 1989 vstoupil do politiky, tak jsem o astrologii nemluvil. Novináři by určitě psali o šílenci ve vládě,“ říkal s odstupem let. Astrologii ale nevzdal. Kalousek to potvrdil přímo: když Baudyš nesl do vlády materiál, na kterém mu záleželo, datum předložení ladil s horoskopem.

Po odchodu z vlády si otevřel astrologickou živnost. S historikem Janem Bauerem vydal knihy Magický rok 2000 aneb Dějiny v zrcadle hvězd a Čeští vládci očima astrologa. Sestavoval horoskopy na zakázku a pravidelně vystupoval v médiích.

Český klub skeptiků Sisyfos mu v roce 1999 udělil Zlatý bludný balvan za šíření pavědy. V roce 2008 přibyl Bludný arcibalvan, tentokrát společně se synem Antonínem a americkým psychoterapeutem Stanislavem Grofem. Baudyš ceny přijímal bez znatelné hořkosti.

Mezitím předpověděl, že exprezident USA George W. Bush zemře v roce 2003. Bush žije dodnes. „Někteří lidé považují astrologii za naprostý blábol. Netuší, že funguje jako hodinky,“ říkal Baudyš. Zatímco on skládal nový život z hvězd, doma se odehrávalo něco jiného.

Zuzanu Pohlovou potkal v tanečních. Jemu bylo osmnáct, jí šestnáct. Zůstali spolu čtyřiačtyřicet let. Zuzana vystudovala Vysokou školu ekonomickou a přes dvacet let pracovala v bankovnictví.

V roce 1993 založila Nadaci Naše dítě, o rok později stála u zrodu Linky bezpečí. Za ta léta nadace rozdělila dětem přes čtvrt miliardy korun. Zasedala v představenstvu Evropské komise pro pohřešované děti v Bruselu, v roce 2014 se stala senátorkou za Prahu 9. 

Přátelství Baudyšových sahalo až do nejvyšších pater české společnosti. V roce 2003 byla Zuzana za svědkyni Heleně Vondráčkové na její svatbě s Martinem Michalem na hradě Karlštejn. Baudyš přijel na hostinu jako doprovod nevěstiny dvojnice a novinářům řekl: „Sranda musí být.“

Pavlu Bradáčovou potkal na svém vlastním kurzu astrologie. Bylo jí čtyřicet, jemu přes šedesát. Podle syna ho s ní pojilo pochopení, jakého se mu doma nedostávalo. Dva roky udržoval vztah v tajnosti. Pak se nevěra provalila a Baudyš se k Pavle odstěhoval.

Krátce nato, v květnu 2009, lékaři ve Střešovicích Baudyšovi odoperovali nádor na mozku. Histologie potvrdila, že šlo o zhoubný typ, který se pravidelně vrací. V nemocnici ho navštěvovala Zuzana i Pavla. Setkávaly se u jeho lůžka. Pavla to tehdy okomentovala stručně: „Setkání probíhá úplně normálně. Všechny nás to hrozně zasáhlo.“

Rodinná přítelkyně Baudyšové tehdy popsala, v jakém je Zuzana stavu: byl celým jejím životem a ona se s tím nesmířila a hledala vysvětlení. Věřila, že za odchodem stojí jeho nemoc. Jenže syn Antonín to záhy veřejně rozptýlil.

Krátce po otcově pohřbu veřejně napsal: „Táta moji mámu porůznu podváděl. Takový úspěch, jaký měl posledních dvacet let u žen, si lze představit jen v nejdivočejších mužských představách.“

Přidal ještě jeden detail. Baudyš starší prý žárlil na Zuzaninu společenskou ozvěnu: ona budovala nadaci, získávala uznání, pohybovala se ve veřejném prostoru. On byl ve stejné době, jak napsal syn, navzdory svým schopnostem za mediálně trpěného blba.

8. května 2010 se na zámku Dobříš Antonín Baudyš oženil s Pavlou Bradáčovou. Rozvodové papíry podepsal tři týdny předtím.

„Jsem šťastný, svatbu jsme si oba moc přáli. A vážně nemáme žádný problém s tím, že jsem se rozvedl teprve před třemi týdny,“ řekl tehdy.

Zuzana z té zprávy šťastná nebyla. Nikdy se netajila tím, že ho stále miluje. Její kamarádka to potvrdila: byl celým jejím životem. Hned po svatbě se Baudyšův stav začal zhoršovat. Přišla druhá operace mozku, pak komplikace. Nádor napadl pohybové ústrojí. Baudyš přestal chodit, přestal mluvit, jen se díval kolem sebe. Pečovat o něj po operacích, mít ho doma bezmocného a odkázaného na pomoc, popsal syn Antonín jako očistec v krystalické podobě.

Antonín Baudyš zemřel v poledne 24. srpna 2010 doma na Dobříši. Bylo mu třiašedesát let, devět dní před čtyřiašedesátými narozeninami.

Zuzana Baudyšová se o jeho smrti dozvěděla jako exmanželka. „Nebyla jsem u něj. Párkrát jsme se viděli, dokud ještě mluvil, a jsem za to ráda. Ale ty poslední dny, co už byl na Dobříši, to jsem ho neviděla,“ řekla. Na pohřbu se Zuzana a Pavla musely domluvit na organizaci. Pavla, tehdy vdova Baudyšová, to okomentovala bez okras: „Jaké mohou mít vztahy dvě ženy, mezi které vstoupil jeden milovaný muž? Copak to není pochopitelné?“

Zuzana o Baudyšovi mluvila bez hořkosti. „Budu na něj vzpomínat hezky. Všichni lidé, kteří ho kdy potkali, na něj budou vzpomínat v dobrém.“ Rozvod mu odpustila. Milovala ho až do konce. Parkinsonova choroba ji o několik let později donutila složit senátorský mandát. Rezignovala v lednu 2019.

Syn Antonín Baudyš mladší se stal astrologem. Sisyfos mu udělil vlastní Bludný balvan v roce 2005 a arcibalvan o tři roky později. Kandidoval za drobná politická uskupení do Senátu i Evropského parlamentu, bez úspěchu. Druhý syn Jan se drží stranou mediální pozornosti.

Baudyš starší zůstal v paměti veřejnosti jako ministr, co prostřelil vládní letadlo. Přestože to byl člen ochranky, nikoli on. Krátce před smrtí dal rozhovor, ve kterém shrnul svůj pohled na život i na hvězdy. Řekl tehdy větu, která mohla platit o čemkoli z jeho příběhu: „Situace, do kterých se v životě dostaneme, je možné předvídat. Ale jak se v nich zachováme, to je naše svobodná vůle.“

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz | novinky.cz | irozhlas.cz | respekt.cz | plus.rozhlas.cz | zpravy.aktualne.cz | blesk.cz | blesk.cz | ahaonline.cz | ahaonline.cz | osobnosti.cz