Článek
Film má zvláštní schopnost vytvářet herecké archetypy. Zatímco někteří herci jsou spojováni s rolemi akčních hrdinů, komiků nebo romantických idolů, jiní si paradoxně vydobyli pověst díky tomu, že jejich postavy málokdy dojdou šťastného konce. Ať už jde o padouchy, tragické hrdiny nebo oběti osudu, jejich filmová smrt se stala téměř očekávanou součástí příběhu a diváci si je proto zapamatovali nejen díky jejich talentu, ale i kvůli tomu, jak často na plátně umírají.
Sean Bean – král všech smrtí
Jméno Seana Beana je už roky synonymem pro filmovou smrt. Na kontě má přes dvacet rolí, v nichž jeho postava přišla o život. Kultovním se stal jeho konec v roli Eddarda „Neda“ Starka v seriálu Hra o trůny, kde mu byla na popravišti sťata hlava.
Sean jako Boromir v Pánovi prstenů: Společenstvu prstenu padne hrdinně pod šípy skřetů při obraně hobitů, coby Sean Miller v akčním thrilleru Patriot Games je v závěrečném souboji zabit Jackem Ryanem, jako Alec Trevelyan v bondovce GoldenEye se zřítí z obrovského radaru a je rozdrcen troskami, v roli Richarda Sharpa v televizní sérii Sharpe několikrát balancuje na hraně života a smrti a konečně jako Ned Stark v seriálu Hra o trůny je brutálně popraven na příkaz krále Joffreyho. Bean tak vtiskl svým postavám nezapomenutelný tragický osud, který mu zajistil kultovní status „muže, který vždycky umírá“.
Není divu, že se fanoušci baví internetovým memem „Don’t Kill Sean Bean“ a herec sám už role, kde jeho postava zemře, odmítá, aby nebyl předvídatelný.
John Hurt – gentleman rekordman
Britský herec John Hurt byl opravdovým mistrem tragických odchodů. Přesný počet jeho filmových smrtí se liší podle zdrojů – některé mluví o více než čtyřiceti.
Jako Kane v kultovním Vetřelci proslul jednou z nejslavnějších scén kinematografie, kdy mu z hrudi prorazí vetřelec, coby Winston Smith v Orwellově adaptaci 1984 je zlomen psychicky i fyzicky při brutální „převýchově“ a ztrácí vlastní identitu, jako pan Ollivander v sérii Harry Potter sice není přímo ukázán jeho konec, ale postava v příběhu umírá, a v roli velitele Adam Sutlera ve V jako Vendeta je diktátor nakonec zastřelen revolucionáři – Hurt tak vtiskl svou tvář hrdinům i padouchům, jejichž osudy téměř vždy směřovaly k neodvratné smrti.
Danny Trejo – drsný padouch, co to vždycky schytá
Tvář pokrytá jizvami, tetování a nekompromisní výraz – Danny Trejo byl vždy dokonalý padouch. Také si odseděl 11 let ve vězení. Počty jeho filmových úmrtí se různí (některé zdroje mluví o šedesáti i více), ale přesné číslo chybí. Jisté je jedno – Trejo umírá často.
Jako Navajas v Desperadu padne v přestřelce s El Mariachim, coby Razor Charlie ve From Dusk Till Dawn je zlikvidován během krvavého boje s upíry, v roli Johnnyho 23 v Con Airu nepřežije havárii letadla a i když titulní Machete v Machete Kills uniká smrti, v mnoha dalších rolích Trejoovy postavy končí nevyhnutelně tragicky.
Trejo si ze své „kariéry mrtvoly“ dělá srandu. V rozhovorech přiznal, že už ani neví, kolikrát umřel a že právě díky své image drsňáka měl vždy jistotu, že si ho diváci zapamatují, i když nepřežije ani polovinu filmu.
Christopher Lee – aristokrat hororů a záporáků
Sir Christopher Lee byl ikonou gotického hororu i moderních blockbusterů. Jeho majestátní vzhled a hluboký hlas ho předurčovaly k rolím, které končily smrtí , ale takovou, která divákovi utkví v paměti.
Jako hrabě Dracula v hammerovských hororech byl opakovaně ničen kůlem, sluncem či svěcenou vodou, coby Francisco Scaramanga v bondovce Muž se zlatou zbraní podlehl ve finálním duelu Jamesi Bondovi, v roli Sarumana v Pánu prstenů padl bodnutý Grímou a zřítil se z věže a jako hrabě Dooku ve Star Wars: Pomsta Sithů skončil bez rukou a popraven světelným mečem Anakina Skywalkera.
Po vypuknutí 2. světové války byl členem RAF - Královského vojenského letectva. Znalost německého jazyka a jeho skvělé ovládání ho zavedly do služeb Britské tajné služby. Účastnil se bojů v Jižní Africe jako člen špionážní a záškodnické jednotky britské armády. Vlastních zkušeností se smrtí měl tedy víc než dost.
Gary Oldman – mistr transformace i smrtí
Britský herec Gary Oldman se do širšího diváckého povědomí zapsal především jako ikona záporných postav, vrahů, psychotiků či jinak pokřivených charakterů. Postupem času se však ze své škatulky snažil úspěšně vymanil např. v roli Siriuse Blacka v Harry Potterovi, kde ovšem také jeho postava umírá.
Připomeňme si jeho nejslavnější skony - jako Jean-Baptiste Emanuel Zorg v Pátém elementu zahyne při explozi své vlastní bomby, coby hrabě Dracula v Coppolově Draculovi je proboden a vysvobozen ze své nesmrtelnosti, jako Sirius Black v Harry Potterovi a Fénixově řádu padne rukou Belatrix Lestrange a propadne tajemnému Závoji a v roli Masona Vergera v Hannibalovi je nakonec hozen k hladovým prasatům, která ho roztrhají.
Smrt ve filmu je mnohem víc než jen dramatický konec postavy. Je to silný nástroj vyprávění, který dokáže uzavřít dějovou linku, vyvolat v divákovi šok, smutek i katarzi. Někdy funguje jako trest pro padoucha, jindy jako oběť hrdiny, která dává smysl celému příběhu.
