Článek
Bylo půl deváté ráno, čtyři dny před Vánoci. Petra Kvitová byla doma sama, v prostějovském bytě, kam se vracela mezi turnaji. Té hodiny si všimla, protože od osmi do devíti čekala dopingovou kontrolu. Zazvonil zvonek.
Venku stál muž s tím, že jde na revizi kotle. Kvitová mu vysvětlila, že kotel nemá. Muž řekl, že jde i kvůli teplé vodě. Ona ho pustila dovnitř.
„Přes bzučák jsem ho pustila dovnitř, šla jsem mu naproti z bytu. Když vešel za mnou do bytu, řekl, že to tam mám hezký,“ popsala Kvitová později u soudu. Šli do koupelny. Otočila kohoutek a pustila vodu.
„V tu chvíli jsem měla nůž na krku zezadu. Popadla jsem ho a chytila oběma rukama, levou rukou jsem objala i čepel.“
Tím pohybem se zachránila a zároveň zranila.
Útočník nůž oddálil. Kvitová se dostala na zem, na koberec jí spadl mobil. Křičela. Snažila se telefon nahmatat. On ho odhazoval pryč. „Byla tam všude spousta krve,“ řekla.
Vstala. Zeptala se, co po ní chce. Řekl, že chce čas. Odpověděla, že čas nemá, že potřebuje do nemocnice. Nabídla mu deset tisíc korun, které měla doma. Vzal je a odešel.
Kvitová vzala telefon a zavolala na linku 112. Hlas na nahrávce, která se o tři roky později objevila na internetu, je překvapivě klidný. Jenom rychlý. „Přepadl mě zrovna doma jeden pán a podřízl mě a teď odešel… Dala jsem mu deset tisíc a odešel. Krvácím.“
Operátor pak záchranné službě situaci shrnul takto: „Má asi jenom nějakej prst pořezanej nebo něco.“
Neměla jenom pořezaný prst. Měla poraněné šlachy na všech prstech levé ruky a dva přerušené nervy. Ještě ten den ji převezli do Ústavu chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou, kde ji doktor Radek Kebrle operoval tři hodiny a čtyřicet pět minut. Šance, že se vrátí na kurt, byla podle jeho vlastních slov pět procent.
Odložení případu
Prostějovská kriminálka začala pátrat. Kamera u vchodu nezachytila nikoho. Mobilní telefon pachatele se v místě činu neobjevil. Žádné otisky prstů. Útočník si dal návleky na ruce.
Případ byl po čase odložen.
Kvitová ho přitom viděla. Setkala se s ním tváří v tvář, ve vlastní koupelně, v ranním světle. Věděla, jak vypadá. Popsala ho. Policii předala jeho popis natolik přesný, že byl zpracován identikit. Ale muže nenašli.
Půldruhého roku ticho.
Přichází tým Tempus
Speciální policejní tým Tempus se zaměřuje na nevyřešené případy. Na kauzu Kvitové byl nasazen poté, co prostějovská i krajská kriminálka selhaly. Výsledek byl nakonec jednoznačný, i když cesta k němu trvala.
Rekognice proběhly celkem tři. Na té první, krátce po napadení, procházela Kvitová přes osmdesát fotografií. Nikoho neurčila. Druhá rekognice přišla až v květnu 2018, tedy půldruhého roku po útoku. Tentokrát mezi dvanácti fotografiemi Kvitová ukázala na muže pod číslem tři. Pak pod číslem šest. Pokaždé na stejného.
„Jak jsem tu fotku viděla, bylo mi to jasné,“ řekla. Nejvíc si pamatovala jeho oči.
Zhruba o tři týdny později proběhla třetí rekognice, tentokrát naživo, mezi pěti figuranty. Kvitová ho poznala znovu.
„Byl to ten a nikdo jiný,“ přečetla soudkyně Dagmar Bordovská u soudu slova, která Kvitová napsala po rekognici.
V květnu 2018 zadrželi třiatřicetiletého Radima Žondru.
Normální kluk z Ptení
Na malé vesnici Ptení na Prostějovsku si na Žondru pamatují jako na normálního kluka. Chodil do kroužku orientačního běhu, hrál fotbal jako útočník. Průměrné výsledky ve škole. Kamarádský. „Normální, pohodový kluk,“ říká pamětník ze vsi.
Někde po cestě se ta cesta zatočila jinam.
Žondra se stal součástí gangu, který přepadával seniory po celé střední Moravě. Vstupovali do jejich domů, bili je, svazovali a brali jim peníze a cenné věci. Přes deset útoků. V roce 2012 dostal sedm a půl roku vězení. Po odpykání části trestu byl podmínečně propuštěn.
V podmínce pak dal tip lupičům, kteří brutálně přepadli advokáta na Blanensku. Za tip dostal dva a půl roku.
20. prosince 2016 zazvonil u Petry Kvitové s tím, že jde zkontrolovat kotel.
Soud: protiútok bez přiznání
Žondra zvolil aktivní obranu. Zpochybňoval rekognici, pachové stopy i práci policie. Na policisty a státního zástupce podal stížnost Generální inspekci bezpečnostních sborů. Z vazební věznice napsal desetistránkový dopis do redakce MF Dnes, ve kterém tvrdil, že na něj byl případ „ušitý“. Žádal psychologický posudek Kvitové. Nabízel detektor lži. Chtěl rekonstrukci útoku s nožem natřeným barvou. Svolal svědky ze stavby v Napajedlech, kde měl v den útoku pracovat.
U soudu pak prohlásil, že útok byl amatérský, a proto ho nemohl spáchat on. „Ten člověk si nechránil ruce ani obličej. Kdybych tam šel, tak bych na ty věci pamatoval. Ten dům je asi 400 metrů od policejní stanice. Kdybych tam šel jen tak v čepici, bez rukavic, bez krytí obličeje, tak to se rovná sebevraždě.“
Kvitová přišla k soudu osobně, ale vypovídala z vedlejší místnosti. Zvuk byl přenášen do reproduktorů v soudní síni. Nemusela sedět ve stejné místnosti jako muž, který ji napadl. Přesto jí Žondra kladl otázky přes mikrofon. Ptal se, kdy přijela do bytu, kdy byla na rekognici, kam v koupelně upadla.
Znalec z oboru soudního lékařství potvrdil, že charakter zranění odpovídá tomu, jak Kvitová svoji obranu popsala. Průběh útoku, jak ho vylíčila, dává podle znalce smysl. Znalec z oboru úrazové chirurgie pak konstatoval, že následky jsou trvalé, ale že se Kvitová funkčně dobře adaptovala na to, co ji živí. Na tenis.
Soudkyně Bordovská označila výpověď Kvitové za klíčový a plně věrohodný důkaz. Krajský soud v Brně poslal Žondru na osm let. Žondra se odvolal. Odvolal se i státní zástupce, který žádal přísnější trest. Vrchní soud v Olomouci případ překvalifikoval na loupež a trest zvýšil na jedenáct let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Žondra to dohnal až k Nejvyššímu soudu. Neuspěl.
Jedenáct let je pravomocných. Slovo „přiznávám se“ nikdy nezaznělo.
Petra Kvitová a Jiří Vaněk na turnaji v Birminghamu v roce 2018
Kvitová po útoku
Kvitová se pět měsíců po útoku vrátila na kurty. Druhý turnaj po návratu vyhrála. Po zranění pak přidala ještě dvanáct titulů. Celkem ukončila kariéru s 31 tituly WTA a dvěma wimbledonskými poháry. Sama mluví o druhé kariéře.
Doktor Kebrle říká, že takový tlak kolem operace nikdy předtím nezažil, a že kdyby měl ročně dva takové pacienty, zbláznil by se. Kvitová říká, že ohebnost prstů není stoprocentní, dva konečky necítí, na dlani má dvě jizvy. Říká, že je ráda, že má všechny prsty.
V červenci 2023 se na statku Oblík v Českém středohoří provdala za svého trenéra Jiřího Vaňka. O rok později, v červenci 2024, se jim narodil syn Petr. V říjnu 2025, dva měsíce po definitivním konci kariéry, oznámila druhé těhotenství.
Zdroje: Přepadená Kvitová si najala elitního právníka, Kvitová popsala hrůzy při přepadení, Radim Žondra dostal za pořezání Kvitové osm let, Žondra dostal přísnější trest, 11 let, Kvitová vypovídala u soudu o přepadení, Byl to ten a nikdo jiný, řekla Kvitová, Špičkoví odborníci bojovali o ruku Kvitové, Chirurg Kebrle: Tlak byl obrovský, Nahrávka hovoru Kvitové na linku 112 – YouTube (zveřejněno spolkem Šalamoun; autenticita nebyla oficiálně potvrzena)
