Článek
Uvědomila jsem si to, když se muž vrátil z jednoho jednání, kde navštívený podnik měl pro čekající návštěvy k dispozici misku s bonbony. Muž sáhl do kapsy a podával mi bonbon, který si tam vzal. Koukám, co mi to podává: Byl to opravdu ale opravdu minibonbon. Neměl standardní velkost, na kterou jsem zvyklá, byl úplně mrňavý.
Zavzpomínala jsem na dávné cesty letadlem, kde před každým vzletem a každým přistáním obcházely stewardky cestující, kterým nabízely k cucání (to kvůli našim uším) bonbon normální velikosti.
Tak jsem si uvědomila, co vlastně dnes všechno ze zboží na regálech obchodů „zminimalizovalo“. Tak třeba menší čokolády, menší sušenky, mléčné výrobky v menších kelímcích atd. Horší však je, že ceny za takové zboží nebyly sníženy. Kdepak.
Vzala jsem to s humorem: výrobci i prodejci se snaží pomoci mi snížit váhu. Prostě je to jednoduché: je třeba kupovat a jíst minizboží. Tak jim děkuji za tuto chvályhodnou snahu. Buďme vděční, že minizboží se nezmenšilo vůbec, tím myslím zcela (haha). Co by mi pak muž z dalšího jednání donesl, když by tam na stolku minibonbony nebyly?
Tak nevím. Zajímalo by mě, zda se mi to zdá, nebo i vy máte podobnou zkušenost (dojem), že se některé druhy zboží „zminimalizovaly“?
P.S: Právě jsem poobědvala zakoupenou minijitrnici. Byla malá, ale musím přiznat, že byla moc dobrá. Ovšem byla skoro poloviční, než bývaly jitrnice ze zabíjačky u dědy nebo bývaly jitrnice zakoupené v masně.
