Článek
Tento den vznikl na Slovensku v roce 2011. Od následujícího roku - 2012 se tento den oslavuje v celém světě.
Smyslem tohoto dne je skutečnost, aby si lidé připomněli , kolik mají doma nepřečtených a rozečtených knih.
Kolik z těchto knih budou někdy číst a kolik rozečtených knih někdy dočtou ?
Možná je dnes ten správný den odnést nepřečtenou knihu do nějaké KnihoBudky . Tato kniha může udělat jinému čtenáři
velkou radost.
Četla jsem, že jedno české známé knihkupectví udělalo průzkum a zjistilo, že každá české rodina má doma 24 % nepřečtených
knih. To je jedna čtvrtina všech knih. Tedy každá čtvrtá kniha je ta, kterou nikdo nepřečetl.
Název TSUNDOKU pochází z japonského “ tsunde “ - střádat věci a oku nechat na později.
Tento termín se objevil v tisku již v roce 1879.
Co je to vlastně mnoho knih ? Kolik je mnoho ?
Možná tohle každý chápe úplně jinak.
Předně je potřeba se podívat na statistiku délky života člověka. Ženy se průměrně dožívají věku 86 let a muži se dožívají
průměrně věku 82 let.
Průměrný čtenář přečte za svůj život 684 - 735 knih.
V ČR vychází ročně asi 18 000 titulů .Řekla bych , že pro mnoho lidí jsou dnešní ceny knih již neúnosné.
Kniha stojí asi 350 Kč - 600 Kč. Některé knihy stojí i více. Několikrát ročně mají mnohá knihkupectví obrovské výprodeje.
Knihy stojí ve výprodeji například 19 Kč nebo 49 Kč. Tak jich za tyto ceny lidé nakoupí desítky.
Těmito nákupy ve slevách u někoho může začít tsundoku. Nekup to, když je to tak laciné.
Přece to nekoupí někdo jiný,že ?
Tato porucha má svůj název -
BIBLIOMÁNIE = psychická porucha, která se projevuje jako přehnaná láska ke knihám a velmi vášnivé a nekontrolovatelné
sběratelství knih.
Člověk s touto poruchou se nazývá bibliomaniak nebo biblioman.
Bibliomaniak se domnívá, že knihy jsou pouze hmotné objekty. Není schopen posoudit hodnotu knih , ani se neseznamuje s
obsahem těchto nahromaděných knih. Ke knihám má pouze estetický vztah .Knihy v podstatě vůbec nečte. Počátek této
poruchy může být posedlost , projev a velká potřeba hromadění nebo závislost.
Toto jednání lze považovat za nekontrolovatelné sebepojetí nebo obsedantně kompulzivní poruchu.
Člověk tímto svým jednáním rovněž může na sebe upozorňovat před ostatními, aby si okolí o něm myslelo, že je velmi vzdělaný
a sečtělý.
