Článek
V Austrálii je nový fenomén.
Osamělé ženy,které jsou v důchodu prodávají svoje domy a svoje byty a kupují si lodě.
Na těchto lodích pak žijí za zlomek ceny, co by platily v domě nebo v bytě.
Ženy, které nemají rodinu se musejí o sebe finančně postarat samy.
Nikdo jiný to za ně neudělá.
Musejí tedy najet na úsporný program života.
Poplatky platí jenom za ukotvení v nějakém přístavu. Tento poplatek je včetně elektřiny a vody.
Odchod z domu ve kterém tyto ženy trávily většinu života nemůže být snadný.
V domě nechaly svojí minulost.
Asi je nejhorší to, když v domě nebo v bytě tyto ženy o někoho blízkého přišly a stále ho tam vidí.
Pak je nutné v rámci duševního zdraví tento příbytek opustit a začít někde jinde znovu.
Svoje vzpomínky si berou s sebou. Pro nový život je dobré negativní vzpomínky vytěsnit, protože minulost nikdo změnit nemůže.
Dobré vzpomínky je fajn si občas připomenout.
Podle přísloví- Když jsi dítě své minulosti, buď otcem své budoucnosti.
V novém životě budou vznikat nové vzpomínky.
Je zajímavé, že v Austrálii dle jakéhosi průzkumu jsou osamělé osoby v počtu 55 % nad 65 let.
V Evropě a v Americe je tento počet úplně jiný.
V přístavu se může osamělá žena začlenit do místní komunity a navázat nová přátelství.
Okolo sebe bude mít osamělá žena jiné ženy, které na tom budou stejně jako ona.
Lidé se společnými zájmy a se stejným osudem navazují nová přátelství velmi snadno.
Dále se může tato žena naučit novým věcem, které předtím vůbec neznala.
Je pro mne zajímavé, že se mluví pouze o ženách, které se stěhují na své nové lodě.
Muži se bojí životní změny?
