Článek
Právě tak by mohla vypadat jogásana, kterou se Indie snaží dostat na olympijské hry. Dokáže se tradiční indická disciplína prosadit mezi světovou sportovní elitu, nebo je její soutěžní podoba v rozporu se samotnou filozofií jógy?
Jóga je pro miliony lidí především cestou k lepší fyzické kondici, duševní rovnováze a poznání sebe sama. Většina z nás si ji spojuje s klidným cvičením na podložce, soustředěním na dech a pomalým přecházením mezi jednotlivými pozicemi. V Indii však dostává také mnohem soutěživější podobu. Tamní představitelé chtějí z jógy, respektive její fyzické části označované jako jogásana, vytvořit mezinárodně uznávaný sport. Jejich ambice přitom sahají až na olympijské hry.
Bude jóga na olympiádě?
Jogásana není jen obyčejné cvičení jógy
Za snahou prosadit novou sportovní disciplínu stojí především Indie, která považuje jógu za důležitou součást svého kulturního dědictví. Samotná jogásana se zaměřuje na fyzické pozice neboli ásany, jejich správné provedení, obtížnost a schopnost udržet tělo v náročné poloze. Nejde tedy o hodnocení celé jógy, která zahrnuje také meditaci, dechová cvičení, soustředění a další duchovní a filozofické principy.
Soutěžní jóga přitom není úplnou novinkou. První oficiální soutěž zaměřená na ásany se v Indii uskutečnila už v roce 1973 v Kalkatě. Teprve v posledních letech se však organizátoři snaží disciplínu rozvíjet jako mezinárodní sport, který by mohl oslovit také diváky a mladší generace.
Významnou roli v tomto úsilí hraje Udit Sheth, představitel organizace Yogasana Bharat. Právě on prosazuje myšlenku, že fyzická náročnost jógy může být atraktivní také v soutěžním prostředí. Podle něj není cílem měřit hodnotu člověka ani jeho duchovní pokrok. Hodnotí se pouze konkrétní sportovní výkon.
Rozhoduje síla, flexibilita i schopnost vydržet bez pohybu
Na první pohled může jogásana připomínat sportovní gymnastiku. Závodníci předvádějí náročné pozice, potřebují mimořádnou pružnost, sílu, koordinaci a dokonalou kontrolu nad vlastním tělem. Zásadní rozdíl je však v tom, že zatímco gymnastika staví na dynamických sestavách a pohybu, jogásana klade velký důraz na statické polohy.
Soutěžící musí nejen zaujmout obtížnou pozici, ale také v ní vydržet bez ztráty stability. V některých kategoriích je nutné udržet krajní polohu až 60 sekund. Během přibližně tříminutové sestavy mohou závodníci předvést sedm nebo osm náročných ásan, které se hodnotí podle předem stanovených pravidel a stupně obtížnosti.
Soutěží se v individuálních, párových i skupinových kategoriích. Výkony posuzuje porota, která přiděluje body podle technického provedení a dalších stanovených kritérií. Nejde tedy pouze o to, kdo dokáže předvést nejkrkolomnější pozici. Důležitá je také přesnost, stabilita a schopnost udržet kontrolu nad tělem.
Sportovní podoba jógy se navíc snaží zaujmout i vizuálně. Soutěž doprovází energická hudba a závodníci vystupují v nápadných kostýmech, někdy zdobených flitry. Organizátoři ale současně dbají na kulturní citlivost a pravidla určují také podobu soutěžního oblečení.
Jóga jako sportovní disciplína
První mistrovství světa přilákalo stovky závodníků
Významným krokem k mezinárodnímu uznání se stalo první mistrovství světa v jogásaně, které se konalo v červnu 2026 v indickém Ahmedábádu. Podle indického ministerstva sportu se do něj zapojilo více než 500 sportovců a delegace z desítek zemí. Soutěž tak ukázala, že o sportovní podobu jógy existuje zájem i mimo její tradiční domovinu.
Indická vláda v této disciplíně vidí nejen příležitost k propagaci vlastní kultury, ale také možnost vytvořit nové sportovní odvětví s mezinárodním dosahem. Ministr sportu Mansukh Mandaviya při zahájení šampionátu zdůraznil, že cílem země je dostat jogásanu na významné mezinárodní sportovní akce.
Indie přitom usiluje také o pořádání olympijských her v roce 2036. Právě s touto ambicí spojuje i snahu prosadit jogásanu mezi olympijské disciplíny. Zatím však jde o plán a politickou podporu, nikoliv o schválené zařazení na program her.
Na olympiádu vede ještě dlouhá cesta
Ani podpora indické vlády však automaticky neznamená, že se jogásana brzy objeví na olympijském programu. Disciplína musí splnit řadu organizačních a mezinárodních podmínek. Jednou z překážek je nedostatečné zastoupení v jednotlivých zemích a také roztříštěnost organizací, které pořádají vlastní soutěže a nejsou vždy součástí společné struktury.
Podle informací, které zveřejnil britský deník The Guardian, má organizace World Yogasana přibližně 40 členských organizací. Pro splnění uváděných kritérií Mezinárodního olympijského výboru potřebuje nejméně 50 národních organizací působících na třech kontinentech. Zatímco v některých částech Asie a Afriky se soutěžní jóga rozvíjí, v Evropě zůstává její zastoupení poměrně omezené.
Komplikace se objevily také přímo v Indii. Uznání organizace Yogasana Bharat jako národní sportovní federace napadla konkurenční Yoga Federation of India. Dillíský vrchní soud v červenci 2026 dosavadní uznání zrušil kvůli způsobu, jakým bylo uděleno, a nařídil nový výběrový proces. Ten má určit, která organizace bude mít oficiální postavení.
Nadějí pro zastánce jogásany mohou být Hry Commonwealthu v roce 2030, které má hostit Indie. Země usiluje o zařazení této disciplíny mezi tradiční sporty her, definitivní schválení však zatím není jisté. Pokud by se to podařilo, dalším možným krokem by mohlo být představení jogásany jako ukázkového sportu na olympijských hrách v Brisbane v roce 2032. Ani tento scénář ale není potvrzený.
Zdroje:
