Napoleonův komplex: Byl slavný vojevůdce skutečně tak malý?

Právě odtud pochází označení Napoleonův komplex. Jenže historická skutečnost je poněkud jiná. Francouzský císař nebyl žádný drobeček a na svou dobu měl spíše průměrnou, nebo dokonce mírně nadprůměrnou výšku.

Pověst o Napoleonově malém vzrůstu se částečně opírá o záznam z pitvy provedené po jeho smrti v roce 1821. Jeho lékař Francesco Antommarchi tehdy uvedl výšku 5 stop a 2 palce. Na první pohled to vypadá jako důkaz, že císař skutečně patřil mezi malé muže. Při interpretaci tohoto údaje je ale potřeba zohlednit tehdejší rozdíly mezi měrnými soustavami.

Ve Francii se totiž používaly jiné jednotky než v Británii. Francouzský palec nebyl totožný s britským, a pokud historický záznam převedeme nesprávným způsobem, dostaneme zavádějící výsledek. Při přepočtu s přihlédnutím k francouzským mírám vychází Napoleonova výška přibližně na 168 až 169 centimetrů.

Na počátku 19. století přitom průměrná výška francouzských mužů činila zhruba 165 centimetrů, byť se údaje mohly lišit podle regionu, věku a způsobu měření. Napoleon tedy nebyl žádný obr, ale ani muž, který by svou postavou výrazně vyčníval opačným směrem. Byl přibližně stejně vysoký jako většina svých současníků, možná o něco vyšší.

Zajímavé je také srovnání s jedním z jeho největších protivníků, britským vojevůdcem Arthurem Wellesleym, vévodou z Wellingtonu. Ten měřil přibližně 173 centimetrů. Rozdíl mezi oběma muži tak nebyl nijak dramatický, přestože pozdější populární představa stavěla Napoleona do role malého muže, který se snaží vyrovnat svým vyšším soupeřům.

Významnou roli v šíření této představy sehrála britská propaganda. Napoleon byl pro Británii nebezpečným soupeřem a jeho zesměšňování představovalo účinný způsob, jak oslabit jeho obraz neporazitelného vojevůdce. Velkou popularitu si získaly satirické kresby britského karikaturisty Jamese Gillraye, který francouzského císaře často zobrazoval jako drobného, vzteklého mužíka s přehnanými ambicemi.

Na jeho obrázcích Napoleon působil vedle britských politiků a vojáků jako trpaslík, někdy se dokonce musel stavět na vyvýšené místo, aby dosáhl tam, kam potřeboval. Karikatury byly vtipné, snadno zapamatovatelné a politicky účinné. Právě jejich opakované publikování pomohlo vytvořit obraz, který se postupně oddělil od historické reality.

Svou roli sehrála i přezdívka Le Petit Caporal, tedy Malý kaprál, kterou Napoleonovi dávali jeho vojáci. Na první pohled by mohla potvrzovat, že měl drobnou postavu. Ve skutečnosti však výraz petit nemusel označovat fyzickou výšku. Přezdívka vyjadřovala také blízkost a náklonnost vojáků k veliteli, který se prezentoval jako člověk sdílející s nimi nebezpečí a útrapy vojenského života.

Dalším důvodem, proč mohl Napoleon vedle ostatních mužů působit menší, byla jeho osobní garda. Její příslušníci byli vybíráni mimo jiné podle tělesných parametrů a vynikali nadprůměrnou výškou. Někteří nosili vysoké čepice z medvědí kožešiny, které jejich postavu ještě opticky prodlužovaly. Když se Napoleon objevil uprostřed těchto urostlých vojáků, rozdíl byl na první pohled patrný. To ovšem nevypovídalo nic o tom, zda byl sám neobvykle malý.

Dnes se výraz Napoleonův komplex používá pro údajnou tendenci nižších mužů kompenzovat svou výšku výraznou dominancí, soutěživostí, agresivitou nebo přehnanou touhou prosadit se. V populární psychologii se tak stal zkratkou pro chování člověka, který se snaží dokázat svou hodnotu prostřednictvím moci a autority.

Je však důležité rozlišovat mezi rozšířeným označením a vědecky potvrzeným psychologickým jevem. Neexistuje jednoduché pravidlo, podle kterého by nižší lidé museli být agresivnější nebo více toužit po nadvládě. Lidské chování ovlivňuje celá řada faktorů a samotná výška rozhodně nevysvětluje osobnost člověka.

Také v případě Napoleona je obtížné tvrdit, že jeho politické a vojenské ambice pramenily z údajného pocitu méněcennosti kvůli tělesné výšce. Jeho mocenské cíle souvisely s dobovou politikou, vojenskou kariérou, osobními ambicemi i okolnostmi, které mu umožnily vystoupat až na francouzský císařský trůn. Přisuzovat jeho jednání komplex z malé výšky by znamenalo zjednodušovat složitou historickou osobnost na jedinou psychologickou nálepku.

Představa Napoleona jako malého, vzteklého muže, který si svou výšku kompenzuje touhou ovládnout Evropu, se ukázala jako mimořádně životaschopná. Pomohly jí nepřesně interpretované historické míry, britské satirické kresby i skutečnost, že se císař často pohyboval ve společnosti mimořádně vysokých gardistů.

Napoleon přitom měřil přibližně 168 až 169 centimetrů, což na počátku 19. století nebyla nijak výjimečně malá výška. Zda měl sklony k agresivitě, dominanci nebo přehnaným ambicím, lze posuzovat na základě jeho činů a historického kontextu, nikoli podle počtu centimetrů.

Napoleonův komplex tak zůstává především názorným příkladem toho, jak se politická propaganda a opakovaný stereotyp mohou proměnit v údajně samozřejmou pravdu. A někdy stačí jediná dobře zapamatovatelná karikatura, aby ovlivnila obraz historické osobnosti na celá staletí.

Zdroje:

https://www.nationalgeographic.cz/historie/napoleon-bonaparte-vyska-pravda-mytus/

https://www.dotyk.cz/magazin/kolik-meril-napoleon/

https://fzone.cz/clanky/byl-cisar-napoleon-opravdu-tak-maly-jak-se-rika-tento-mytus-vznikl-nahodou-vyvracime-nejcastejsi-myty-8840