Článek
A nebylo to jen občas. Časem mi začal vadit i jeho přirozený pach, který jsem přitom před lety milovala.
Nejhorší bylo, že jsem vlastně nedokázala vysvětlit proč. Ještě před několika lety jsem se k němu přitulila a jeho vůně pro mě znamenala bezpečí. Poznala jsem ho podle ní, když přišel domů, a vůbec mi nepřišlo zvláštní, že jeho tričko voní prostě „po něm“. Najednou jsem ale měla potřebu otevřít okno, když si lehl vedle mě do postele.
Začala jsem být podrážděná a on nechápal proč. Když jsem mu jednou řekla, že mi „nějak nevoní“, dotklo se ho to. Nedivím se mu. Jak chcete partnerovi vysvětlit, že vám začal vadit jeho pach, když se vlastně ničím neprovinil?
Na manželovi mi najednou začalo vadit spoustu věcí
Parfém nepomohl. Ani nový sprchový gel
Zkoušeli jsme to řešit úplně prakticky. Jiný deodorant, jiný sprchový gel, nový prací prostředek. Manžel si začal dávat větší pozor na hygienu a já jsem se snažila přesvědčit sama sebe, že přeháním.
Jenže problém nebyl v jeho hygieně.
Postupně jsem si všimla, že mi začaly vadit i jiné vůně. Některé potraviny mi páchly jinak než dřív, některé parfémy jsem nemohla ani cítit a občas mě doslova praštila do nosu vůně, které si ostatní vůbec nevšimli. A pak mi došlo, že se v mém těle za poslední měsíce změnilo mnohem víc než jen nálada.
Byla jsem v období kolem menopauzy.
Hormony mohou změnit i to, jak vnímáme pachy
Menopauza není jen o návalech horka, pocení nebo změnách nálady. Pokles estrogenu a další hormonální změny mohou ovlivnit řadu tělesných funkcí a u některých žen se mění také vnímání vůní a pachů.
Najednou jsem začala přemýšlet nad tím, jestli je vůbec možné, že mi člověk, který mi voněl téměř dvacet let, začne jednoduše páchnout. Ne proto, že by se změnil on, ale proto, že se změnilo moje vnímání.
A čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc mi docházelo, jak moc vůně souvisí s našimi emocemi a vzpomínkami. Pach člověka si totiž neseme v paměti mnohem silněji, než si uvědomujeme. Stačí někdy jediná vůně a okamžitě se nám vybaví konkrétní člověk nebo období života.
Jenže když se změní způsob, jakým pachy vnímáme, může se změnit i náš vztah k těmto vzpomínkám.
Začala jsem se mu vyhýbat
Problém se postupně přestal týkat jen ložnice. Přestala jsem vyhledávat jeho objetí. Když mě chtěl políbit, někdy jsem instinktivně odvrátila hlavu. Sama jsem nechápala, co se se mnou děje.
A samozřejmě si toho všiml.
„Už mě nemáš ráda?“ zeptal se mě jednou večer.
To byla chvíle, kdy mi došlo, že nejde jen o nějaký nepříjemný pach. Začínalo to zasahovat do našeho vztahu. On si mohl moje odmítání snadno vyložit jako ztrátu přitažlivosti, milence nebo jednoduše jako důkaz, že už mě nezajímá.
Jenže já sama jsem v tu chvíli nevěděla, co vlastně ztrácím. Přitažlivost k němu, nebo jen schopnost vnímat jeho vůni tak jako dřív?
Neznamená to, že se z manželství vytratila láska
Dnes už vím, že ty dvě věci nemusí být totéž.
Přitažlivost se v dlouhodobém vztahu samozřejmě může měnit. Stejně jako naše tělo, hormony, psychika i způsob, jakým vnímáme okolní svět. Pokud ale žena během menopauzy náhle začne výrazně jinak vnímat vůně, nemusí být prvním vysvětlením automaticky to, že „už svého muže nemiluje“.
Mně pomohlo především přestat hledat viníka. Manžel nemohl za to, že mi najednou vadila jeho přirozená vůně. A já zase nemohla za to, že moje tělo začalo fungovat jinak. Časem jsme si na novou situaci oba zvykli a já jsem pochopila, že nemusím každou nepříjemnou reakci svého nosu brát jako vážný problém v našem vztahu.
