Článek
Pravidla pro odchod do důchodu se za poslední dekády dramaticky změnila. Dnešní padesátníci mohou jen vzpomínat na dobu, kdy jejich rodiče opouštěli práci kolem šedesátky. Současná legislativa počítá s postupným posouváním věkové hranice až na 67 let, což se týká všech narozených po roce 1988. Na stole je však vládní návrh, který by mohl tento trend zvrátit.
Doba, kdy se do důchodu chodilo v šedesáti, je dávno pryč. Trend se ale možná brzy otočí.
Změna by tak ovlivnila desítky ročníků, které by jinak musely pracovat déle. Snížení věkové hranice reaguje na demografický vývoj i na stav na trhu práce. Pro dokreslení situace, průměrný starobní důchod vyplácený Českou správou sociálního zabezpečení dosáhl na konci roku 2025 částky 21 094 Kč.
Historický skok v odchodu do důchodu
Ještě před rokem 1989 platila jasně daná pravidla. Muži odcházeli do důchodu v 60 letech. U žen rozhodoval počet vychovaných dětí, přičemž bezdětné pracovaly do 57 let a matky pěti a více dětí mohly jít na odpočinek už v 53 letech. Zlom přišel v roce 1996, kdy se odstartoval proces postupného prodlužování důchodového věku.
Tempo zvyšování bylo odlišné. Mužům se každý rok přičítaly dva měsíce, ženám zpočátku dokonce čtyři. Cílem bylo smazat rozdíly, což se plně projevilo u ročníku narození 1973, pro který už platí jednotný důchodový věk. Například muž narozený v roce 1970 tak půjde do důchodu přibližně v 64 letech a 2 měsících, zatímco žena narozená v roce 1960 se dvěma dětmi měla nárok na důchod už v 60 letech a 8 měsících. Pro srovnání, člověk s rokem narození 1980 už bude pracovat do 65 let a 10 měsíců.
Vláda plánuje návrat k 65 letům
Současný zákon nastavil maximální strop pro odchod do důchodu na 67 let. Této hranice by dosáhly generace narozené po roce 1988. Ministerstvo práce a sociálních věcí však připravilo změnu, která by tuto hranici snížila a zastropovala na 65 letech. Nová pravidla by měla podle plánu začít platit od roku 2028.
Zastropování důchodového věku na 65 letech dává smysl i z jiného důvodu. Podle zjištění Ministerstva práce a sociálních věcí už v okamžiku dosažení zákonného důchodového věku polovina lidí fakticky nepracuje.
Prodlužování věku odchodu do důchodu se míjí s realitou, kdy starší lidé obtížněji hledají uplatnění nebo jim zdravotní stav nedovoluje pokračovat v práci. Systém tak vytváří tlak na čerpání předčasných důchodů nebo invalidních důchodů, což zatěžuje veřejné finance jiným způsobem. Snížení hranice by mohlo tento rozpor mezi legislativou a skutečným životem zmírnit.
Zdroj:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
zákon č. 155/1995 Sb.
Výzkum Ministerstvo práce a sociálních věcí
