Článek
Masivním výpadkem příjmů z daně fyzických osob připravil Česlo trojlístek stran ANO, ODS a SPD podle Ekonomického ústavu Akademie věd o 122 miliardy korun ročně. Za posledních pět let, kdy superhrubá mzda už neplatí, přišel státní rozpočet o nepředstavitelných 600 miliard korun.
Opatření pro zrušení superhrubé mzdy mělo původně trvat jen dva roky a poté by se opět uvedlo na pravou míru. Od té doby se žádný politik nepokusil o navýšení rozpočtové strany státního rozpočtu prostřednictvím daně z příjmů fyzických osob.
Vyjádřeno přes hrubý domácí produkt se ztráta vinou zrušení superhrubé mzdy týká 1,3 procenta ročně. O tolik by mohla ekonomika růst, kdyby se zdanění superhrubé mzdy nerušilo.
Výpadek příjmů žádná z následujících vlád, jak Petra Fialy, tak Andreje Babiše, nedokázala ničím nahradit. Konsolidační balíčky drobně utáhly výdaje, ale rapidní ztrátu nevyrovnaly.
Kde chybí miliardy?
Miliardy korun citelně Česku chybí. Díky tomu je letošní deficit 3,5 procenta namísto dvou procent HDP, což byl průměr pohybující se dlouhodobě před pandemií.
Miliardy korun paralyzoval oblasti, jako je školství, vědu či obranu. Roční výpadek, tj. 122 miliard korun, by dokázal zečtyřnásobit zvýšit rozpočet na výzkum. Pouhá čtvrtina, tj. 30 miliard korun, by učitelům zajistila plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.
Růst země je trvale ochromený, což se projeví zejména neschopnosti čelit budoucím krizím.
Štíhlý a chudý stát
Narativ štíhlého státu, který si představují pravicoví politici z výše uvedených politických stran má k vysněnému ideálu daleko. Kromě štíhlého státu budeme i chudým státem, který si na svůj provoz musí čím dál více půjčovat. Už nyní jsou náklady na dluhovou službu zhruba sto miliard korun. Sto miliard korun, které Česko platí za úroky z půjček, které má.
Když k chudému státu připočítáme pomalou veřejnou digitalizaci, začíná být zmar znatelnější. Místy vše připomíná, že státu na svých obyvatelích nezáleží a dělá vše proto, aby se jim žilo hůře.
