Článek
Český důchodový systém stojí na demografické časované bombě. Zatímco do důchodu míří silné poválečné ročníky, počet mladých lidí vstupujících na trh práce klesá. Analýzy Národní rozpočtové rady (NRR) ukazují, že poměr mezi ekonomicky aktivními a seniory se dramaticky zhorší. Pro srovnání se používá počet obyvatel ve věku 21 až 64 let na jednoho člověka staršího 65 let.
Zatímco dnes na jednoho seniora přispívá zhruba 2,5 člověka v produktivním věku, prognózy jsou alarmující. Kolem roku 2040 tento poměr klesne na pouhých 1,8 a v roce 2060 se propadne až na 1,6. V té době bude podle NRR v Česku téměř 3 miliony starobních důchodců, což představuje nárůst o 26,5 % oproti současnosti.
Na jednoho českého seniora bude za pár dekád vydělávat jen 1,6 člověka v produktivním věku.
Za tímto trendem stojí především nízká porodnost. Podle Českého statistického úřadu se loni, v roce 2025, narodilo jen 77,6 tisíce dětí, což je nejméně od počátku celoplošného měření v roce 1785. Současná úhrnná plodnost dosahuje hodnoty 1,28 dítěte na ženu. Národní rozpočtová rada ve své střední variantě sice očekává mírné zlepšení na 1,5 dítěte během následujících deseti let, ani to ale k zastavení negativního vývoje nestačí.
Čísla mluví jasně
Nepříznivý demografický vývoj se nevyhnutelně promítne do veřejných financí. Ačkoliv díky nedávným reformám může být důchodový účet kolem roku 2032 v mírném přebytku ve výši 0,65 % HDP, jde pouze o dočasný efekt. Dlouhodobý výhled je zcela odlišný.
Prognóza NRR varuje, že kolem roku 2061 se systém propadne do ročního deficitu 1,5 % HDP. Celkové výdaje na starobní důchody tehdy dosáhnou 9,2 % hrubého domácího produktu. Pro kontext, průměrný starobní důchod na konci minulého roku činil 21 094 korun. Udržení jeho reálné hodnoty bude v budoucnu stále náročnější.
Uvedená čísla nejsou jen statistickou hrou, ale představují zásadní narušení mezigenerační solidarity, na které je průběžný systém postaven. Současné nastavení bylo navrženo pro demografickou pyramidu, která již dávno neexistuje. Bez dalších zásadních změn, ať už v podobě vyšších odvodů, výraznějšího posunutí důchodového věku nad současný cíl 67 let, nebo snížení nově přiznávaných důchodů, je systém v aktuální podobě neudržitelný. Nejde o politický problém s jednoduchým řešením, ale o matematickou realitu, která se dotkne všech budoucích generací.
Zdroj:
Národní rozpočtová rada
Český statistický úřad
zákon č. 155/1995 Sb.
