Článek
Stát postupně zpřísňuje pravidla pro výpočet nově přiznávaných starobních důchodů. Ačkoliv se nejedná o skokové změny, jejich dopad na peněženky budoucích seniorů je neoddiskutovatelný. Změny, které začaly platit již od roku 2026, se týkají dvou hlavních parametrů, jež přímo ovlivňují finální výši procentní výměry důchodu.
První změnou je snížení zápočtu příjmů do takzvané první redukční hranice. Zatímco do roku 2025 se z této části příjmů započítávalo plných 100 procent, v roce 2026 to bylo už jen 99 procent. Pro ty, kteří odejdou do důchodu v roce 2027, se bude tato část započítávat už jen 98 procenty. Druhým krokem je snížení sazby za každý získaný rok pojištění. Místo dřívějších 1,5 procenta z výpočtového základu se v roce 2027 použije sazba 1,49 procenta.
Zpomalení výpočtu nově přiznaných důchodů je realitou a bude pokračovat.
Stovky korun měsíčně dolů
Abychom si dopad těchto úprav ukázali v praxi, připravili jsme modelový příklad. Uvažujme o člověku, který půjde do důchodu v roce 2027 po 44 letech pojištění a jeho celoživotní příjmy odpovídají osobnímu vyměřovacímu základu 45 tisíc korun. Jde o průměrnou hodnotu, která odráží mzdu mírně nad celostátním průměrem.
Podle pravidel platných pro rok 2027 mu Česká správa sociálního zabezpečení vypočítá starobní důchod ve výši 23 564 korun. Pokud by ovšem stále platila velkorysejší pravidla z roku 2025, jeho důchod by činil 23 995 korun. Rozdíl je tedy 431 korun měsíčně. Za celý rok takový důchodce přijde o více než 5 100 korun.
Tato parametrická úprava je součástí snahy o dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Na rozdíl od skokového zvyšování důchodového věku jsou tyto změny méně viditelné, ale jejich kumulativní efekt je značný. Nedotýkají se stávajících důchodců, ale dopadají výhradně na ty budoucí, což snižuje politické napětí. Pro lidi v produktivním věku to znamená jediné: na stát se v budoucnu budou moci spoléhat o něco méně a o to větší důraz musí klást na vlastní finanční zajištění na stáří.
Jak probíhá výpočet v roce 2027
Samotný výpočet důchodu je poměrně složitá operace. Pro penzi přiznanou v roce 2027 se berou v úvahu příjmy od roku 1986 až do konce roku 2026. Z nich se stanoví osobní vyměřovací základ, který se následně redukuje pomocí dvou hranic. Pro rok 2027 platí první redukční hranice ve výši 22 732 Kč a druhá na úrovni 206 652 Kč.
Z příjmů do první hranice se započte 98 procent, z části mezi první a druhou hranicí 26 procent a k příjmům nad druhou hranicí se nepřihlíží. Výsledkem je takzvaný výpočtový základ. Z něj se vezme 1,49 % za každý rok pojištění, čímž vznikne procentní výměra. K ní se přičte pevná základní výměra, která pro rok 2027 činí 5 170 Kč.
Cesta k úspornějšímu systému
Změny v roce 2027 nejsou konečnou stanicí. Jde o součást dlouhodobého plánu, který počítá s postupným utahováním šroubů až do roku 2035. Cílem je, aby se do první redukční hranice započítávalo jen 90 procent příjmů a sazba za každý rok pojištění klesla na 1,45 procenta. Tento trend jasně ukazuje, že role státního důchodu bude v budoucnu slábnout.
Pro lepší představu o velikosti systému, na konci roku 2025 pobíralo v České republice starobní důchod přibližně 2,35 milionu osob. Právě stabilita financování pro takto velkou skupinu obyvatel je hlavním důvodem zaváděných změn. Každý, kdo plánuje odchod do důchodu v příštích letech a desetiletích, by s touto realitou měl počítat ve svých finančních plánech.
Zdroj:
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Česká správa sociálního zabezpečení
