Článek
Příběh se odehrává na moravské dědině. Maryša je mladinká dívka, která touží po pravé lásce. Její milý Francek je ale chudý a otec trvá na tom, že si musí vzít bohatého Vávru.
Maryša bratrů Mrštíků je dílo českého realismu. Tragédie o pěti dějstvích, pojednávající o nešťastné lásce, zaměřená na bohaté a chudé poměry. Někteří lidé si myslí, že když mají hodně peněz a majetku, že budou šťastní a budou se mít dobře. Nic jim chybět nebude. Ano, někdo by to mohl takhle chápat. Jako například otec Maryši.
Nikdy se jí nezeptal, koho má ráda, s kým by chtěla prožít život. Asi nepoznal, co to je láska. Nebo to mohl brát jako samozřejmost. V dřívějších dobách se na vesnicích sňatky předem domlouvaly. Mám pocit, že přímo u kolébek nebo hostinských krčmách, aby si rodiče nemuseli dělat starost, za koho mají provdat dceru či s kým oženit syna.
Francek se přišel za Maryšou rozloučit s tím, že rukuje na vojnu, Lízal ho však hnal všema deseti.
Maryša s Franckem jsou do se zamilovaní až po uši. Maryša to zkouší doma říci, ale otec o tom nechce ani slyšet.
Oznámí jen, že si vezme Vávru, vdovce se třemi dětmi. I přesto, že pláče, vzdoruje a trucuje.
Nakonec si vezme bohatého Vávru, ale nemají šťastné manželství, i Maryši otec to vidí. Vávra tráví více času v hospodě než doma, dokonce i Maryšu bije. S Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal přizná, že udělal pěknou hloupost a snaží se dcerku přemluvit, aby se vrátila k nim domů. Ta ale odmítá, nechce mu pořád odpustit, že si musela na jeho popud vzít sedláka Vávru.
Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně rozhlašuje, že bude za svou láskou chodit. Zajde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby utekli spolu do Brna.
Maryša nechce, má strach, že by to byla ostuda, kterou by způsobila sobě i celé rodině.
Vávra se strašně dopálí a pokusí se jejího Francka sprovodit ze světa jednou pro vždy.
Maryšu tím akorát vyprovokuje k zoufalému činu, Maryša Vávru otráví jedem, otrušíkem nasypaným do kávy.
Jakým stylem a jazykem je toto dílo napsáno?
Herci mají na sobě kroje a zpívají lidové písně. Ve hře se mluví nářečím, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu.
Nápad, který si Alois přivezl z Těšan, původně zamýšlel napsat jako román, ale na Vilém chtěl, aby to bylo drama.
Adaptace díla: Toto dílo bylo zpracováno v různých stylech. Jako opera, balet, film a dokonce se připojil i rozhlas. Maryša zaujala také divadla, například Národní divadlo v Praze, Brně nebo Divadlo Různých Jmen (DRJ).
