Článek
Užívá si přepychu. Má kamarádky Nikol a Simču. Simča kamarádí s klukem od koní Vítkem. Zamilovala se do něj a nadbíhá mu, kde jen může.
Vítkovi přijede sestřenka Andrea. Všichni jí neříkají jinak než Andy. Nosí rasta copánky. V Americe jí to nevyšlo, tak se vrátila do Čech. Aby měl Vítek od Simči pokoj, poprosí Andy, jestli by mu nedělala přítelkyni.
Brášku Tobiáše strašně lákají koně, ale má je od mamky zakázané, má o něj strach. Když se naskytne příležitost jet na koňský tábor, zkouší Andy Tobiášovu mamku přemluvit. Nakonec ji přemluví až její přítel Igor a navrhne, aby jel Tobiáš se ségrou Klaudií. Jí se nechce, má být pomocná kuchařka v kuchyni. Když přijedou na tábor, neví ani, kam má skočit pro suroviny na vaření. Naštěstí potká fajn holku Miriam, která to ví a Klau poradí. Klau se cítí jako nemehlo. Vedoucí ji pak přiřadí k instruktorům, pomáhá s dětmi a vymýšlí pro ně hry.
Vítek hraje večer u táboráku na kytaru. Když zahraje písničku od Žalmana Divokej tymián, Klau se rozbrečí a utíká pryč. Vítek jde za ní a omlouvá se, že to nechtěl. Klau se mu svěří, že tuhle písničku zpíval tatínek její mamince. Bylo to hezké. Vítek a Klau si povídají, zjistí, že si rozumí a chovají se k sobě přátelsky.
Na konci tábora mají děti přehlídku pro rodiče. Rodiče Klau a Tobiáše nepřijedou. Přijede místo nich David. Maminka je prý nechtěla zatěžovat tím, že jedou s Igorem do Řecka a kvůli zemětřesení se nestihli vrátit, museli počkat, až bude let bezpečný. Klau se bojí, jestli se jim něco nestalo. Padne Vítkovi do náruče a on ji uklidňuje. David si je dobírá. Klau jen mrzí, že to nevěděla a o maminku měla strach.
Vítek požádá Klau, jestli by mu nepomohla ohlídat děti na koních. David měl narozeniny, ale zajímaly ho jen plechovky piva. To, že tam má holku, mu bylo úplně šumafuk. Klau odtud ráda vypadla. U koní byla aspoň k užitku a na táboře se všechno naučila. Po chvíli přišel David uražený, urážel i Vítka a smál se mu. Vítek se s Davidem popral.
Vítek pozval Klau na výlet k andělíčkovi do kostela, kde si mohli přát přání. David byl naštvaný, že se s ním Klau rozešla. Nemůže se divit, když se choval, jak se choval.
David zapálil stodolu, kde měl Vítek s rodinou koně. Vrhl se tam v domnění, že je tam brácha Klau. Klau byla pak v nemocnici a tam dospěla k závěru, že se k sobě s Davidem nehodí a měli by se rozejít.
Mezitím se od mamky dozvěděla, že její kamarádka Nikol je těhotná s mamčiným přítelem Igorem. Byl to pro všechny šok. Soused Tonda Hudec se za mamku postavil. Přestěhovali se k dědovi do Rokycan. Pan Hudec zařídil Valentovým firmu, která postaví koním novou stodolu i to, že paní Valentové nabídnou práci v novém knihkupectví v Plzni.
Klau se zúčastnila hudebního festivalu. Vítek tam hrál písničku jenom pro ni. Když dozpíval, plakala a utíkala pryč. Vítek ji dohonil a vyznali si lásku. Prostě bez sebe nemohli být, tak moc se milovali.
Úryvek z knížky:
„Pořád je se mnou, i když tak daleko. Tu vůni jemnou mám na svých rtech. Odešla do noci a mně už nečeká nic než chlad bezmoci ve čtyřech zdech. Fialky rozkvetou na cestách prašných, aspoň to pošeptám do hřívy koní. Po všech těch večerech temných a strašných chci jednu utrhnout. Zdá se mi o ní.“
„Dívala se na mě, tvář měla ledově vážnou a v očích výraz, který jsem neuměl dešifrovat. Pořád je se mnou a já se tak snažil tu vůni jemnou proměnit v práh vzpomínky na chvíli, co jsem s ní zažil, že už se nevrátí. Z toho mám strach. Fialky rozkvetly, mokré jsou od rosy, aspoň pošeptám koním, že se mi stýská a že ji chci poprosit, ať mě má ráda. Vždyť zdá se mi o ní.“
