Článek
Byl pátek. Poslední hodina slohu a toť se ví, že se snad každý těší domů na víkend a už myslí na svoje plány. Je opravdu těžké udržet pozornost ještě chvíli.
Paní učitelka Halouzková vykládala učivo. Mohlo to být něco něco k líčení krajiny. V tom si všimla, že se Radim vybavuje se svou spolužačkou Markétou a že oba vůbec nevědí, o čem se diskutuje a co paní učitelka vysvětluje.
Ta se tedy zeptala: „Radime, nerušíme Vás v tak zajímavé debatě, než je to, co se tady snažím říci?“
Oba ztichli. Paní učitelka, ještě dodala? „Nebo jsi chtěl Markétu políbit? Vtom případě Vás nebudu rušit.“ Celá třída propukla v hlasitý smích.
Radim se okamžitě začal bránit: „Né, né.“
Tím svým rychlým výkřikem své spolužáky znovu rozesmál. Paní učitelka se usmála.
Tenhle příběh dokazuje, že poslední hodina před víkendem nemusí být usínací a nudná, když v ní dojde i k tak malému nevinnému pobavení.
A Vy budete chtít určitě vědět, co ti dva dělali do konce hodiny?
Mlčeli a seděli spořádaně v lavici. Jejich tváře měly nádech růže.
