Článek
Nyní mají jen společné tréninky cheerleadingu a oba dva se nemůžou vystát.
Když už musí být na chalupě, dělají si ze života peklo. Škodí si a škádlí se, kde jen trochu můžou. Možná se lekli pocitu, který se v nich objevil a to je láska. Zamilovali se do sebe.
Nechtějí ztratit jeden druhého a bojí se, aby se mezi nimi něco nepokazilo. Dam chce pořád svou kamarádku Letty chránit před klukama, aby jí někdo neublížil.
Podle něho je milá, citlivá holka a prý si vůbec neuvědomuje, po čem dnešní kluci touží.
Letty je na něj naštvaná, protože jí zakazuje s kýmkoliv randit a ona si chce kluka vybrat sama nebo se o to alespoň pokusit. Ale Dam se jí to snaží překazit.
Proč? Protože to chce být on. Miluje ji z celého srdce. Nesnese pomyšlení, že by měla být s někým jiným.
Letty po Damovi tajně touží. Sice byla smutná, když chodil s holkama, ale přála mu to, protože chtěla, aby byl šťastný.
V Helsinkách po představení si konečně vyznají lásku. Ráno Dam Benovi řekne, že jsou s Letty jen kamarádi. Nic víc. Protože nechce, aby vykládal nesmysly a podrobnosti o jejich vztahu.
Pro něj a Letty to byla úžasná a kouzelná noc a nepřál jí zničit nějakými nepravdivými informacemi. Jenomže netuší, že Letty tohle všechno slyšela a dost jí to ranilo. Od té doby se mu vyhýbá. Dam nechápe proč. Po nějakém čase si vše vysvětlí a strašně se jí omlouvá a říká, že kdyby tušil, že je u nich blízko, neřekl by to takhle. Uběhl asi měsíc od Helsinek a Letty je pořád špatně.
Dam má o ni starost. Dojde si tedy dojde k doktorovi, ale ten jí prohlédne, nic moc nezjistí. Jen se jí zeptá, jestli nemůže být těhotná. Popře mu to.
Cestou zpátky domů zaběhne do lékárny pro těhotenský test. Udělala si ho a on je pozitivní. Aby toho nebylo málo, přijde dopis, že ji a Dama vzali na školu do Austinu.
Čekají spolu holčičku … a za pár let i kluka.
A protože jsou tým snů, jak říkají, vše spolu hravě zvládnou.
S klukama přišel do naší miniaturní osady o dvou chalupách smích a nekonečná zábava. Tamtam byla nuda z předchozího dne, kdy jsme se s holkama plácaly od ničeho k ničemu. Najednou bylo pořád co dělat. Ráno jsme šli pěšky do kempu pro čerstvé rohlíky, na kterých kluci k snídani trvali. V obchůdku jsme narazily na Zrzka který dělal, že nás nezná, a vymáznul z krámu jako cukrář bez pozdravu. Bylo nám do fuk.
Po snídani jsme si dali zápas v ping - pongu, ve kterém jsem byla z holek nejlepší a dokonce se mi podařilo porazit i Matyáše. Roky tréninku s Damem nesly své ovoce. Holky na rozdíl ode mě dostaly od kluků kanára. Oběd jsme jen ohřáli a jestli jsem se bála, že tu hromadu knedlíků nikdo nesní, pak kluci si s ní poradili docela hravě. Nechápala jsem, kam to všechno dávají.
(úryvek z knížky Vůně léta)
