Článek
Já jsem zvolila muzikál Rebelové, protože jsem ho ještě nikdy předtím neviděla a strašně mě to lákalo. Já jsem si zasněně představovala, jak mě David houpe v té posteli v modro bílé mikině a těch červeno kostkovaných kraťasech.
Setkání po roce
To, co si přeju 24 hodin denně celý rok, se mi konečně splnilo. Jdeme kolem KISU na Majáles za Rockery a kdo tam nestojí. David. „Čau, čau.“ Ten jeho nezapomenutelný úsměv a můj též. Mně v té chvíli došlo, cítila jsem, když to přeženu, že mě miluje.
Zdálo se mi, Davide, že jsme spolu byli na našem místě u pivovaru. Myslím kousek od místa, kde jsou kontejnery. Odváželi jsme nepotřebné věci. Ty jsi mi dal pusu. Pěknou a sladkou. Všechno bylo tak něžné. Byl jsi něžný, byl to něžný a krásný sen.
Davide, nezkusíme to spolu? Protože to byl krásně něžný sen, bylo to romantické a líbání taky. Byli jsme u mě v pokojíčku a seděl jsi vedle mě a já jsem Ti dala několikrát pusu a přitulila jsem se k Tobě, Davide. Miluji tě Davide. Ráda bych Tě, Davide, viděla. Davide, Davídku můj zlatý, já už dál bez Tebe nemůžu být. Stýská se mi po Tobě. Miluji. Tě.
Davčo, už si uvědomuju svoji chybu, když jsi chtěl sedět se mnou a já to nepochopila a sedla jsem si o lavici za Tebe. Ty jsi chtěl sedět se mnou a mně to tenkrát nedošlo, ale příště, až se něco takového stane, už to pochopím a sednu si moc ráda s Tebou. Ty jsi první a poslední. Moc Tě potřebuju. To, co cítím k Tobě, jsem necítila nikdy k nikomu předtím. Je to taková zvláštní síla, kterou nedokážu pojmenovat, chci být pořád s Tebou. Miluju Tě. A na nikoho jiného se neumím podívat tak citlivě jako na Tebe, Davide. Taky bych chtěla umět takhle sjíždět schody na kole, jsi dobrej, Davide, klobouk dolů.
„Marťo zpívej, čti, řekni mi něco jiným jazykem.“ „JE T'AIME.“ „Marťo, ano.“ Když ho paní učitelka o hodině vyhodila za dveře. Tak tam volal pořád mé jméno a Pytrýsek říkal: „Slyšíš, duch?“
V šesté třídě jsme se poznali, od té doby jsi součástí mého příběhu i života, tak i já jsem součástí Tvého. A to bys chtěl zahodit, to vše krásné, co jsme spolu prožili? Ne, to prostě nemůžu udělat. Protože Tě šíleně miluju. Chápeš to? Nemusíš, já už přijdu na způsob, aby ses do mne zamiloval tak, jako já miluju Tebe. Abys byl do mě blázen. Já už jsem 6 let do Tebe zamilovaná. A už vůbec nechápu ty Tvé vtípky o tom, že mě miluješ a potom hned řekneš, že si děláš srandu.
Někdo to tady bere opravdu vážně, víš? Tvůj kamarád Pytrýsek mi říkal, že děkuješ a že mě miluješ. Nejdřív jsem tomu zase naivně uvěřila, ale pak jsem viděla Tvou fotku s nějakou holčinou. Né, né, to není pravda. Můj milovaný Davídek. Teď už vážně nemám šanci. Byla jsem totálně v šoku. V červnu jsi mi říkal, že už máš holku, nemůžeš se mnou chodit. Nevím, možná jsi neměl, jenom ses vymlouval, ale vypadal jsi hrozně zklamaně. Bylo mi Tě strašně líto. Davide, mohli bychom spolu chodit, jestli bys chtěl… U kabinetu ses tak nádherně smál, když jsi zíval a Helena Ti říkala, že o nás sníš. Nebo to, jak jsme byli v jazykovce a Tys mi četl vzkaz, mohla jsem na Tobě oči nechat. Davide, jak jsi jel na Doubravku, protože naše třídní Ti to přímo poručila, jinak bys měl pořádný průšvih, Tys měl alergii, červené oči. Viděla jsem Tě a chtěla jsem Tě místo toho pozvat na zmrzlinu. Ale nechtěla jsem Ti zbytečně přidělávat problémy. Když jsme skončili základku, skoro jsem brečela, protože jsem věděla, že tě každý den neuvidím a bylo mi strašně smutno. Musela jsem se s tím smířit. Když jsi měl alergii, vím, že Tě paní učitelka nepustila k umyvadlu, aby sis vypláchnul oči. Já jsem Tě pak ptala, jestli už je to dobrý a Tys mi řekl, že jo. To divadelní představení mě tak vzalo, že mě v noci tekly slzy. To jak jsme chodili spolu na gymplu na přijímačky nanečisto a Ty jsi mi říkal ahoj, to bylo kouzelné. Když jsem byla na gymplu, na tu lavičku jsem často vzpomínala, jak jsi měl zimní čepici a díval jsi se na mě. Nebo to, jak jsi mě prozváněl o hodině, to bylo skvělý. Sny o Tobě. Byli jsme u mě v pokojíčku na zemi a Ty jsi mi dal dvě sladké pusinky. Ještě jeden: stál jsi vzadu u dveří a smál jsi se na mě. Povídal sis se mnou. Další sen: Ty a Nikola. To se mi teda vůbec nelíbilo. Jednou jsi vyhrál lyžařský závod a taky jsem měla jsem sen o tom, že jsem viděla fotbalové mužstvo s Tebou v čele. Ve škole jsi mi říkal, že se můžu na Tebe občas kouknout, že se na mě taky občas koukneš. Davide, nevím, jak se tahle situace nakonec vyřeší, jak to dopadne, to záleží jen na nás, Davide. Já za to můžu, protože jsem si Tě předpověděla v 5. třídě o jedné přestávce, že bych chtěla mít ve třídě kluka, který by se jmenoval David a já bych ho milovala celým tělem i celou svou duší. Jenom jsem si už nepředpověděla to, abys byl zamilovaný do mě. To jsem trošku nedomyslela. Poraď mi, prosím Tě, lásko, co mám dělat, když na Tebe musím pořád myslet celé večery, noci dny, měsíce, minuty… Možná zním jak z telenovely, ale to bych musela ještě přidat, že bez Tebe nemůžu žít. Občas mám takový pocit. Potřebovala bych Tě mít po svém boku. Ale já už toho mám dost. Příště, až Tě potkám, obávám se, že nebudu moct vydržet a dostaneš pusu. Tak silná je má touha. Chvíli si zase budu říkat, o čem sním. Budu o Tebe prostě dál bojovat. Stůj, co stůj, protože mi děsně chybíš. Chápeš to, Davide. Chci Ti nechat volnost, co nejvíce, protože si uvědomuji, že je potřebná. Už mě, prosím, jen nenechávej samotnou. Chci Tě mít u sebe. Hned, jak se naskytne příležitost, tak bych si tu jednu pusinku přece zasloužila ne?
