Král, který nechal popravit svou životní lásku. Tragédie jeho šesti manželek

Jindřich VIII. (28. června 1491 – 28. ledna 1547) byl anglický král, který se do historie zapsal nejen svými politickými rozhodnutími, ale i bouřlivým a kontroverzním životem plným lásky, zrad a krvavých konců. Jeho nekonečná touha po mužském potomkovi ho přivedla k šesti manželkám z nichž hned dvě nechal popravit.

1. Kateřina Aragonská: Obdivovaná, ale odsouzená k pádu

Jindřich VIII. se poprvé ženil ve svých 24 letech, bral si Kateřinu Aragonskou, vdovu po svém bratrovi. Kateřina byla o šest let starší ale byla oblíbená a měla pevné postavení nejen u dvora, ale i mezi poddanými. Manželství s Jindřichem bylo dlouho šťastné a král svou ženu obdivoval. Avšak štěstí nevydrželo. Kateřina několikrát potratila a na svět přivedla pouze jednu dceru, Marii I. Ačkoliv Jindřich Kateřinu stále respektoval, jeho touha po mužském dědici byla silnější. Když si uvědomil, že s Kateřinou už syna mít nebude, začal přemýšlet, jak se jí zbavit. Tak začala královská sága, která otřásla nejen královským dvorem, ale i samotnými základy církve.

2. Anna Boleynová: Milenka, která se stala královnou, ale zaplatila životem

Anna Boleynová se na dvoře Jindřicha objevila kolem roku 1526 jako dvorní dáma Kateřiny. Byla to chytrá, sebevědomá, temperamentní žena, která okouzlila nejen krále, ale i všechny muže v její blízkosti. Vychovaná na francouzském dvoře, přinesla s sebou eleganci, novou módu a osvěžující vtip.

Anna byla chytrá, a tak když o ni začal Jindřich usilovat, věděla, že nesmí dopadnou jako její sestra, která v minulosti patřila do dlouhé řady Jindřichových milenek. Odolávala jeho svádění a odmítala se stát pouze jeho milenkou. Čím více Jindřicha odmítala, tím více ho to přitahovalo. Dochovalo se mnoho dopisů, které ukazují Jindřichovo rostoucí poblouznění. Jindřich také čím dál více toužil po mužském potomkovi a věřil, že Anna by mu mohla toto přání splnit. Začal tedy řešit anulaci sňatku s Kateřinou, odvolával se na to, že jejich manželství je neplatné, neboť nemůže mít za ženu manželku svého bratra. Rozvod musel povolit papež, což církev nechtěla připustit. Jindřich Annu dobýval a dvořil se jí celých 6 let než se mu podvolila. Podle dochovaných materiálů to bylo někdy v zimě 1532. Poté už to mělo rychlý spád, Anna otěhotněla a Jindřich začal velmi tlačit na rovod. Papež odmítal sňatek anulovat, což vedlo Jindřicha k revolučnímu kroku – založení Anglikánské církve, aby mohl své manželství prohlásit za neplatné a vzít si Annu. V roce 1533 se vzali a  Anna poté porodila dceru – budoucí královnu Alžbětu I.

Avšak místo očekávaného syna přišla dcera, což bylo prvním zklamáním pro Jindřicha, který si i nadále přál mužského následníka.

Anna, která kdysi byla královou vášní, se postupně stala jeho břemenem. Král si našel nové milenky a Annu, která mu nedokázala dát syna, začal považovat za zklamání. Navíc její temperamentní povaha, která kdysi Jindřicha tolik přitahovala mu začala být spíše na obtíž. Vztah mezi nimi ochladl a Jindřich začal uvažovat o možnosti, jak se Anny zbavit. Navíc se začal dvořit Janě Seymourové a tak musela Anna z kola ven.

V roce 1536 byla obviněna z poměru s několika muži, včetně svého bratra. Obvinění byla s největší pravděpodobností smyšlená, přesto Jindřich bez váhání podepsal rozsudek smrti. Dne 19. května 1536 byla Anna Boleynová popravena v londýnském Toweru. Jindřich vyslyšel jejímu přání a povolal k popravě francouzského kata, který sťal její hlavu mečem, čímž skončil příběh jedné z nejkontroverznějších a nejtragičtějších královen Anglie.

Ironií osudu je, že právě její dcera, Alžběta I., se později stala jednou z nejmocnějších a nejuznávanějších královen v historii Anglie.

3. Jane Seymourová: Královna, která dala Jindřichovi vytouženého syna

Po dramatickém konci Anny Boleynové si Jindřich vzal svou třetí manželku, Jane Seymourovou, která byla přesným opakem temperamentní Anny. Jane byla tichá, mírná a krále si zcela podmanila svou pokornou povahou. Její úloha byla jasná: porodit syna. V roce 1537 se jí podařilo to, co žádná z jejích předchůdkyň nedokázala – dala Jindřichovi syna, prince Edwarda VI. Jindřich byl nadšený, ale jeho radost byla krátká. Jane zemřela pouhé dva týdny po porodu na poporodní horečku. Byla jedinou manželkou, která zemřela přirozenou smrtí jako královna a byla pohřbena vedle Jindřicha, který v ní viděl svou nejmilovanější ženu.

4. Anna Klevská: Královna na jeden pohled, ale ne na celý život

Po Jane Seymourové se Jindřich rozhodl pro další sňatek, tentokrát spíše diplomatický než milostný. Jeho čtvrtou ženou se stala Anna Klevská, německá princezna, kterou si král vybral podle portrétu. Jenže realita byla zcela jiná. Když Annu uviděl poprvé naživo, byl z jejího vzhledu natolik zklamaný, že jejich manželství nikdy nebylo naplněno. Anna byla chladně odsunuta stranou a jejich sňatek byl rychle anulován. Přesto Jindřich Annu nezavrhl úplně. Naopak, obdaroval ji titulem „králova sestra“ a zajistil jí pohodlný život na anglickém dvoře. Anna tak odešla z Jindřichova života bez újmy a s relativně důstojným koncem, což se u tohoto krále ne vždy dařilo.

5. Kateřina Howardová: Královna mládí, která zaplatila životem

Po nešťastném manželství s Annou Klevskou našel Jindřich útěchu v náručí Kateřiny Howardové, mladé a krásné neteře vévody z Norfolku. Kateřina byla mladší než všechny jeho předchozí manželky a její mládí přitahovalo Jindřicha, který byl tehdy již starý a nemocný. Jejich vztah byl plný vášně, ale také skandálů. Kateřina byla nakonec obviněna z nevěry, což Jindřich neodpustil. Byla popravena v roce 1542, stejně jako její sestřenice Anna Boleynová, čímž se její příběh stal další tragickou kapitolou v Jindřichově životě plném lásky a zrady.

6. Kateřina Parrová: Královna, která Jindřicha přežila

Poslední Jindřichovou ženou se stala Kateřina Parrová, vdova, která byla mnohem více jeho pečovatelkou než milenkou. Kateřina byla inteligentní a zkušená žena, která zvládla být Jindřichovi oporou v jeho posledních letech života. Vzali se v roce 1543 a Kateřina se rychle ujala role královské chůvy – starala se o jeho nemocné tělo i nestálou povahu. Byla to ona, kdo přivedl dohromady Jindřichovy děti z předchozích manželství a zajistil jim lepší postavení. Po Jindřichově smrti se Kateřina znovu provdala za svou starou lásku, což z ní udělalo jedinou Jindřichovu manželku, která ho přežila a mohla si užít nový život.

Každá z Jindřichových šesti manželek sehrála v jeho životě svou roli – některé skončily na popravišti, jiné na královském trůně a některé byly krutě zapomenuty. Všechny však byly oběťmi Jindřichovy nezkrotné touhy po následníkovi a jeho nemilosrdného temperamentu. Tento příběh je nejen o lásce, ale také o politice, moci a smrti – protože být královnou po boku Jindřicha VIII. nebylo nikdy snadné, ani bezpečné.