Článek
Článek I: Odsávání vs. Tvorba
Uznáváme, že každá emise symbolů (peněz), která neodpovídá růstu schopnosti společnosti uspokojovat lidské potřeby (robotizace, inovace), je aktem odsávání hodnoty práce. Budeme tento proces nazývat pravým jménem – nikoliv inflací, ale loupeží na čase budoucích generací.
Článek II: Konec časového otroctví
Odmítáme definici úvěru jako pomoci. Úvěr v systému lichvy je předprodej budoucího života. Naším cílem je nahradit „parazitní daň z času“ (úrok) přímým sdílením synergií, kde odměna plyne z reálného přebytku vytvořeného kooperací, nikoliv z matematického diktátu dluhu.
Článek III: Priorita lidské kapacity
Budoucí prosperita není měřena „Indexem drancování zdrojů“ (HDP), ale mírou rozvoje tvůrčích schopností každého jednotlivce. Investice není aktem zajetí aktiva, ale osvobozením potenciálu.
