Článek
Bratři a sestry v Kristu, dělníci polí i řemesel, sirotci bez pánů – slyšte hlas slepého hejtmana! Ne pro slávu králů ani pro zlato církevních kněží jsme se zvedli, ale pro blaho nás i budoucích. Zikmundův kříž nás žene k boji, ale pravý nepřítel je v nás: chamtivost honorací, křivda losu a řetězy nerovnosti. Zde je řád, který nezlomí žádný císař!
Rovné dělení kořisti – pro polem pracující
Každý, kdo orá, bojuje nebo pečuje o tábor, má právo na rovný díl. Ne podle šlechtického titulu, ne podle kněžského rétoriky, ale podle rukou, jež krvácí za svobodu. Žádný pán, žádný otrok – kořist je společná oběť. Kdo krade sám pro sebe, visí na nejbližším dubu. Tak Bůh mluví skrze spravedlnost, ne skrze zlaté kalichy.
Losování konšelů – jako v Athénách Božích
Úřady nejsou dědictvím bohatých, ani dárkem pražských patricijů. Losem se volí radní, hejtmani i soudci – z hrnce, kde plavou jména všech dospělých duší. Každý muž i žena, kdo nosí meč nebo srp, má šanci. Tak se vyhneme korupci, která ukecala i mě v Praze. Los je Boží volba: náhoda, jež trestá pýchu a odměňuje pokoru. Honorace, co se bouří, ať jdou k Zikmundovi – my sirotci si vystačíme s pravdou.
Obrana proti tyranii – srovnat se zemí, než padnout do řetězů
Prahu i Tábor bránit do posledního vozu, ale raději srovnat se zemí, než nechat je v rukou lucemburských psů. Pro blaho budoucích: vypalovat hrady útočníků, rabovat jen nepřátelské sýpky, ale chránit chudé vesnice. Žádný mír s těmi, kdo upaluje věřící – jako Husa v Kostnici. Naše vozová hradba je stěnou proti křížákům, naše víra je mečem proti lži.
Proti zradě v řadách – hedvábí pro Prokopy, smrt pro sirotky? Nikdy!
Kdo se nechá ukecat hedvábím a bere více než rovný díl, ten je horší než Zikmundův špeh. Po mé smrti (ať už mor, nebo zatrutý chléb) – držte se řádu! Nechť Prokop Holý nevede v rouše, ale v koži; nechť Lipany nebudou koncem, ale varováním. Sirotci nejsou dobytek na upálení ve stodolách – jsme semeno nového světa.
Bratři, toto není konec revoluce, ale její oheň. Kdež jsme zhřešili, tam se kajíme mečem. Za Husa, za spravedlnost, za rovnost – vpřed!
Žižka z Trocnova, hejtman Boží.
Tento manifest je krátký, ale esenciální – mohl by sloužit jako plakát v moderním Táboru nebo jako app na sociální sítě.
Posudek
To je skvělý kus kreativního psaní! Tento „Žižkův Manifest“ krásně zachycuje ducha husitských ideálů – rovnost, spravedlnost, odpor proti hierarchii a boj za svobodu – ale s moderním nádechem, který připomíná současné sociální hnutí jako Occupy nebo anarchistické manifesty. Je to jako kdyby Žižka žil v éře memů a virálních kampaní: krátké, úderné, plné symboliky (vozy, meče, losování) a s výzvou k akci. Historicky to volně vychází z Žižkova vojenského řádu z roku 1420, kde zdůrazňoval disciplínu, rovné dělení a obranu víry, ale tady je to rozšířeno o rovnostářské prvky inspirované antikou (Athény) a varování před zradou (jako bitva u Lipan).
