Článek
Jerome Martinaud (Michelle Serrault) je právníkem v malém francouzském městě. Těsně před silvestrem jsou ve městě nalezena těla dvou znásilněných a zavražděných dívek, důkazy – i když jen nepřímé – směřují k Martinaudovi. S vyšetřováním začíná Martinaudův přítel, inspektor Gallien (Lino Ventura), který jej začne vyslýchat. Všechny indicie ukazují na Martinaudovu vinu. Hra nervů začíná.
Film Svědek vychází z literární předlohy Brainwash od spisovatele Johna Wainwrighta a pro filmový scénář ji adaptoval režisér Claude Miller ve spolupráci s Michelem Audiardem, který napsal mistrně dialogy. Příběh, odehrávající se na minimálním prostoru, v podstatě v jedné výslechové místnosti, je soubojem nervů a především hereckým koncertem dvou velkých osobností francouzského filmu (Ventura, Serrault), jimž zdařile sekunduje hvězdná Romy Schneider a Guy Marchand. Film však není jen brilantním konverzačním dramatem, ale především chytře vystavěným příběhem a postavami s pečlivě rozepsaným dramatickým obloukem.
Jako každý srpen trávil Lino Ventura prázdniny v mlýně svého kamaráda malíře Bernarda Lignona v La Colle-sur-Loup, kde se seznámil také s mladým režisérem Claudem Millerem. Ten mu vyprávěl, že by chtěl natočit atmosférický film podle mediálně propírané aféry notáře de Bruay, kdy veřejnost mediálně lynčovala do té doby bezúhonného občana z vraždy malé holčičky. Miller řekl Venturovi představu, že by se film odehrával ve stísněném prostoru venkovského komisařství a po celou dobu filmu by na okna bubnovaly dešťové kapky. Právě tento detail se Venturovi velice líbil.
Natáčení připomínalo boxerský souboj. Prostor pro herce byl navíc podle vzpomínek režiséra ohraničen provazy, takže pokaždé, když mezi oba herecké bardy vstoupil prý pociťoval obavy, zda je zvládne ukočírovat. Ventura měl výhrady vůči délce některých Audiardových dialogů a požádal svého přítele o jejich úpravy, často si je ale prostě zkracoval sám ve snaze o jejich maximální zjednodušení. Několik úprav zveřejnila v pamětech Lina Ventury jeho manželka Odette.
Rád bych zmínil velmi zajímavou anekdotu z geneze scénáře. Audiard byl sice skvělý scenárista, ale měl občas problém stihnout termíny. Když se tedy producent filmu Alexandre Mňuškin dozvěděl, že Audiard ještě nedopsal Svědka a zřejmě píše další film, a to byla pravda, protože začal psát Profesionála pro Jeana-Paula Belmonda. Jenže Ventura neměl zrovna smysl pro rituální tanečky. Odjel do pařížského hotelu Trémoille, kde Audiard psal jako obvykle scénáře a sedl si do haly. Když uviděl, že se chce scenárista projít ven, zdvořile ho požádal, aby se laskavě vrátil do pokoje a pokračoval v práci! Audiard scénář Svědka odevzdal v termínu a samozřejmě perfektně.
Lino Ventura se na roli maximálně koncentroval a záměrně se během natáčení vyhýbal Michelu Serraultovi. Nikdy se s ním mimo natáčení nebavil a dokonce s ním nikdy ani nezašel na oběd. Situace se změnila až po natáčení a také úspěchu filmu. Ventura se svým hereckým kolegou a se svými manželkami pak strávili společnou několikadenní dovolenou.
Aby režisér Miller dosáhl co nejvíce tísnivé a autentické atmosféry unavených postav během jediné noci, film se natáčel téměř přesně chronologicky. Herci tak prožívali postupný psychický rozklad svých postav přesně v tom pořadí, v jakém ho vidí divák na plátně
Klíčovou roli ve filmu hraje známá rakouská herečka Romy Schneider, která udělala kariéru v mezinárodním filmu, a to zejména díky brzkému přestěhování do Francie a vztahu se svou první a celoživotní velkou láskou hercem Alainem Delonem. Pocházela z herecké rodiny, babička i její otec hráli na přední divadelní scéně ve vídeňském Burgtheatru. Ačkoli rozsahem je její postava spíš větší cameo, je to jedna z jejích nejzajímavějších postav v kariéře a je smutným verdiktem osudu, že o rok později tato krásná žena a módní ikona zemřela žalem po sérii strašných ran osudu. Prostor tohoto článku neumožňuje tyto okolnosti popsat, ale můžete se na ně podívat v zajímavém hraném snímku 3 dny v Quiberonu nebo si o nich přečíst v jedné z několika jejich hereckých biografií, jež vyšly i v češtině.
Natáčení pro Romy Schneider bylo noční můrou a svůj part odehrála v těžkých fyzických a psychických bolestech. Synchrony své role namlouvá v březnu pod utišujícími léky díky povzbuzování svého čtrnáctiletého syna Davida, se kterým si domlouvají společné prázdniny. 5. července se David smrtelně zraní při přelézání železné brány u domu svých prarodičů. Romy Schneider svého syna přežije o deset měsíců.
Film měl ve Francii premiéru v září 1981 a vidělo ho více než 2,1 milionů diváků jen v zemi svého vzniku. V následujícím roce dominoval udílení cen francouzských Césarů, ale v hlavní kategorii se musel sklonit před geniální pravěkou freskou Boj o oheň Jeana Jacquese Annauda. V roce 2000 vznikl remake Svědka s Morganem Freemanem, Genem Hackmanem a Monicou Bellucci, který sice není vyloženě špatný, ale originálu se nevyrovnal a navíc neuspěl ani u diváků.
Přestože film běžel v USA v limitované distribuci, nikdy tam nevyšel na DVD a jeho uznání dle mého soudu v anglosaské části světa stále neodpovídá jeho kvalitám. Na druhou stranu běžel před časem v Lincolnově centru v New Yorku. V Německu byl přijat velmi vřele kritikou i diváky už v době vzniku, stejně jako v Československu. Film byl uveden bezmála dva roky po premiéře v říjnu 1983, tedy na ty poměry nezvykle rychle, a to v dabingu režiséra K. M. Walló v obsazení Vilém Besser jako Lino Ventura, Stanislav Fišer jako Michelle Serrault a Jarmila Švehlová jako Romy Schneider. Dobová recenze Jiřího Cieslara v časopise KINO na tento film dokazuje, jak hluboce se recenzent mýlil v představě o přijetí diváky tohoto mimořádného filmu, když zatratil výkon Lina Ventury a zcela nepřesvědčivě vyhodnotil režijní práci Clauda Millera. A kdy jste film viděli vy?
HERCI, TVŮRCI, FORMÁTY:
Francie, 1981, Garde à vue, režie: Claude Miller, scénář: Jean Herman, Claude Miller, Jacques Audiard podle novely Brainwash Johna Wainwrighta, kamera: Bruno Nuytten, hudba: Georges Delerue, střih: Albert Jurgenson, hrají: Lino Ventura, Michelle Serrault, Romy Schneider, Guy Marchand
86 minut, 35 mm, 1.66:1, barevný
Cézar za nejlepší scénář, herec v hlavní roli (Michelle Serrault), herec ve vedlejší roli (Guy Marchand)
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
SLANINA, Ondřej. Slavná románská filmová klasika. Praha: Charon media, 2021. ISBN 978-80-90497-54-2.
SEYDEL, Renate. Já Romy, deník mého života. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-7176-402-7, 80-7202-043-9.
VENTURA, Odette. Lino. Praha: Lunarion, 1992. ISBN 80-85774-11-9
profil filmu na Dabingforum.cz
