Článek
Když se řekne turistické informační centrum, většina lidí si představí pult, stojan s letáky a člověka, který poradí, kudy na nejbližší rozhlednu. V Rapotíně na to šli trochu jinak.
V areálu bývalých skláren vzniklo Klamárium – místo, kde se turistické informace potkávají s optickými iluzemi, zrcadly, fotopointy, regionálními výrobky a trochou nadsázky. Stále je to „íčko“. Jen takové, ve kterém člověk možná stráví podstatně víc času, než původně plánoval.
Za nápadem stojí Tereza Nikodýmová Schreiberová, předsedkyně spolku Jeseníky přes hranici. Stejná žena, která stála také u vzniku Pradědova dětského muzea.
„Od začátku jsme nechtěli vytvořit další informační centrum, kde člověk přijde, vezme si mapu a za dvě minuty zase odejde. Chtěli jsme místo, kde se zastaví. A když už se zastaví, můžeme mu ukázat, co všechno je kolem nás,“ vysvětluje Tereza Nikodýmová Schreiberová.
Právě myšlenka informačního centra, které nebude pouze místem pro vyzvednutí mapy, se pak stala základem dnešního Klamária.
Jeden z optických klamů v novém TIC.
Infocentrum jako začátek výletu
Klamárium nemá ambici konkurovat turistickým cílům v okolí. Naopak. Jeho úlohou je návštěvníka v Rapotíně na chvíli zastavit a následně ho poslat dál – za dalšími místy v Jeseníkách.
Vedle expozice proto zůstává důležitou součástí Klamária klasická práce informačního centra. Návštěvníci zde najdou mapy, propagační materiály, informace o turistických cílech i akcích v regionu a mohou si nechat poradit s plánováním dalšího programu.
„Klamárium pro nás nemá být cílová stanice na celý den. Naopak. Budeme rádi, když k nám někdo přijde, pobaví se, dá si kávu, vezme si tip na výlet a pokračuje třeba do Velkých Losin, na hory nebo někam, kam by ho samotného nenapadlo jet,“ říká Nikodýmová Schreiberová.
Právě propojení jednotlivých míst je podle ní pro cestovní ruch v Jeseníkách důležité. Návštěvník, který přijede za jedním konkrétním cílem, může v regionu objevit řadu dalších míst – a třeba se kvůli nim příště vrátit.
Klamárium nabízí i širokou nabídku regionálních produktů
Místo, které ještě není hotové
Klamárium se návštěvníkům otevřelo teprve letos a jeho současná podoba nemá být konečná. Reakce prvních návštěvníků podle provozovatelů ukazují nejen to, co funguje, ale také kde je prostor pro změny a další nápady.
„Otevřením pro nás rozhodně nic neskončilo. Spíš jsme zjistili, co všechno ještě chceme udělat,“ směje se Nikodýmová Schreiberová. „Návštěvníci nám velmi rychle ukazují, co je baví, kde se zastavují a co jim naopak chybí. Takže Klamárium se bude měnit. Nechceme jednou otevřít dveře a dalších deset let nechat všechno stejné.“
Proměnlivost prostoru má být jedním z principů, na kterých chce Klamárium stavět. Vedle stálých optických klamů a fotopointů tak mají během roku přibývat tematické instalace a programy.
Jeden z fotopointů. Lanová sedačka z Červenohorského sedla.
Na podzim se mezi klamy nastěhuje magie
První větší proměna čeká Klamárium už letos na podzim. Od začátku října se prostor zahalí do tematické výzdoby a mezi optické iluze se nastěhuje magie. Součástí programu bude také Klam Academy – škola kouzelných lektvarů a místní magie.
Během sobotních hodin kouzelných lektvarů si návštěvníci vyzkoušejí přípravu vlastního nápoje a projdou několika zkouškami. Samotná podzimní výzdoba přitom zůstane přístupná všem návštěvníkům Klamária.
„Chceme mít důvod, proč se k nám vrátit. Nejen jednou přijít, všechno si vyfotit a tím to skončí. Když se prostor během roku mění, můžeme pokaždé nabídnout trochu jiný zážitek,“ vysvětluje Nikodýmová Schreiberová.
Od Pradědova muzea ke Klamáriu
Klamárium přitom není prvním projektem, který pod vedením Terezy Schreiberové Nikodýmové v Rapotíně vznikl. Její jméno je spojené také s Pradědovým dětským muzeem, které staví na podobné myšlence – nabídnout rodinám místo, kde děti nejsou jen pasivními návštěvníky.
Klamárium tuto zkušenost přenáší do jiného prostředí a spojuje ji s funkcí turistického informačního centra.
„Nechceme lidem říkat: přijeďte k nám a nikam jinam nejezděte. Přesně naopak. Chceme, aby zjistili, kolik toho tady máme. Když se nám podaří, že člověk přijede kvůli jednomu místu a nakonec v Jeseníkách stráví další den nebo dva, pak to podle mě dává smysl,“ dodává Nikodýmová Schreiberová.
A právě v tom možná spočívá největší klam celého Klamária. Za dveřmi, za kterými návštěvník očekává informační centrum s pultem, mapou a několika stojany s letáky, se skrývá místo, jehož hlavním úkolem je přimět ho, aby se rozhlédl – nejprve kolem sebe a potom po celých Jeseníkách.
