Článek
Výzkum byl součástí badatelského projektu, který James Fallon prováděl na Kalifornské univerzitě v Irvine.
Fallon porovnával PET skeny (z pozitronové emisní tomografie) sériových vrahů, schizofreniků či depresivních jedinců se skeny zdravých jedinců a hledal v nich odchylky. Souběžně s tímto bádáním dělal studii o Alzheimerově chorobě, v níž pracoval s mozkovými skeny celé své rodiny. Příhodně je tedy využil i k druhému projektu.
Nemilé odhalení
U jednoho z vyobrazených mozků ho ale čekalo nepříjemné odhalení. Vědec na něm našel totiž jasné znaky poukazující na psychopatickou osobnost. Prvně si myslel, že se jedná o chybu počítače.
Po ujištění, že vše funguje správně, se rozhodl odkrýt majitele záměrně neoznačeného skenu. Následné zjištění jej šokovalo. Onou osobou byl totiž on sám.
„Nikdy jsem nikoho nezabil ani neznásilnil. Jako první mě tedy napadlo, že jsou mé hypotézy možná mylné a podobné skeny mozku neodkazují na psychopatické či vražedné sklony,“ sdělil Fallon.
Pro jistotu podstoupil i genetické testy. Ty situaci ale jenom zhoršily a potvrdily, že muž má v sobě verze genů spojené s agresí, násilím a nízkou úrovni empatie.
Lizzie Borden na snímku z roku 1890
Vrahové v rodokmenu
Tuto genetickou výbavu pravděpodobně zdědil po předcích. V jeho linii vraždu spáchalo už šest lidí, příbuznou je i Lizzie Borden, Američanka souzená za vraždu svého otce a nevlastní matky, jejíž případ byl na konci 19. století v amerických médiích velmi propíraný. Sám Fallon na sobě však pozoroval jen minimální projevy psychopatické povahy.
„Jsem třeba strašně soutěživý, nenechám vyhrát ani svá vnoučata. Občas se chovám jako k*etén a dělám věci, které lidi vytáčí. Svou agresi projevuji tedy jen takovým způsobem. Raději ostatní porážím v diskuzi, než abych je mlátil,“ uvedl tehdy.
Důležitá role výchovy
Nabízí se tedy zajímavá otázka: Proč Fallon dokázal svou vrozenou psychopatii držet na uzdě, a jiní lidé kvůli ní páchají trestné činy? Důležitou roli nejspíš hraje výchova, která vrozené vlastnosti dítěte dokáže potlačit, nebo je naopak podpořit.
Fallon přiznává, že on byl po sérii potratů své matky vymodleným dítětem a podle toho se o něj rodiče také starali. Během dospívání mu nic nechybělo a cítil se milovaný.
Kromě genů a výchovy podle vědce pak záleží na samotném člověku, jak se ke své povaze postaví.
„Po tomto zjištění jsem se rozhodl, že zapracuji na změně svého chování. Už si více uvědomuji, zda se chovám správně, a více přemýšlím o pocitech druhých. Nedělám to ale proto, že bych se najednou stal milým, spíš z hrdosti. Chci všem včetně sebe ukázat, že to můžu dokázat,“ uzavřel.
Zdroj: Wikipedia, NPR, schizophrenia.com
