Článek
Maria Rasputina se narodila 27. března 1898 ve vesnici Pokrovskoje. Zde prožívala rané dětství po boku dvou sourozenců, otce Grigorije a matky Praskovjy.
Rodinná situace se změnila v roce 1905, kdy byl Grigorij uveden do carské rodiny v Petrohradu. Oblíbila si ho zejména Alexandra Fjodorovna, která si ho na dvůr přizvala, aby uzdravil jejího syna Alexeje Nikolajeviče trpícího hemofilií.
Rasputin se svými dětmi.
Ve stínu slavného otce
Maria se společně se sestrou Varvarou učila ve velkém městě způsobům a stávala se z ní mladá dáma. Věhlas otce se rychle šířil a do jejich bytu začaly docházet četné návštěvy. Maria u té příležitosti fungovala jako hosteska. Sama ale příliš netušila, proč jsou z jejího otce všichni tak unesení.
Pro ni to byl jenom primitivní vesnický muž a přísný rodič se silnou vírou v Boha. Z bezprostředního kontaktu také pozorovala jeho silnou vášeň pro alkohol a ženy. Rasputin byl zkrátka vše, jen ne svatý muž, za něhož ho petrohradská smetánka měla. A zakrátko ho už měli dost také politici.
Z miláčků smetánky vyhnanci Ruska
30. prosince 1916 se ho poslanec Státní dumy Vladimir Puriškevič a kníže Felix Jusupov nejprve pokusili otrávit. Když jed neúčinkoval, několikrát jej střelili a nakonec hodili do řeky Něvy. Podle pitvy měl v té době ale stále žít a usmrtilo ho nakonec až utonutí ve vodě. Život Marie v tu chvíli udělal další otočku.
Carevská rodina byla zatknuta a s nástupem ruské revoluce později i zavražděna. Maria se i s Varvarou vrátila ke své matce do Pokrovskoje.
V roce 1917 se provdala za Borise Solovjeva. Manželství však nebylo šťastné a skončilo Borisovou smrtí v roce 1926. Do té doby dvojice společně s dvěma dcerami cestovala po Evropě a skrývala se před bolševiky.
Tolik štěstí už neměl zbytek její rodiny. Sestra zemřela v Moskvě, kromě smrti hladem se spekuluje o otravě. Matka a bratr Dmitrij skončili v gulagu a Maria je už nikdy nespatřila.
V kleci se zvířaty
Po skonu manžela začala tančit po kabaretech. V roce 1929 vydala první knihu Skutečný Rasputin, v níž se jméno svého otce snažila očistit. Její další životní putování ji zavedlo do cirkusových klecí, kde trénovala zvěř.
„Ptají se mě, jestli mi nevadí být v kleci se zvířaty. ‚Proč ne?‘ říkám jim. ‚Už jsem byla v kleci s bolševiky,‘“ jízlivě komentovala svou práci.
Maria Rasputina s poníkem v Paříži (1932).
Rasputina bránila až do svých posledních dnů
V roce 1935 se s cirkusem dostala do Ameriky. Po napadení medvědem s cirkusem skončila, ale v USA, konkrétně v Los Angeles, zůstala. Znovu se provdala a později zde získala i americké občanství. Až do důchodového věku pracovala v loděnici.
Okolí ji znalo jako přátelskou dámu, která pravidelně chodila do ruského ortodoxního kostela. V důchodu příležitostně hlídala děti a sem tam podala rozhovor, když jí docházely peníze. Vždy v nich neopomínala zmiňovat svého otce, o němž mluvila jako o dobrém muži, kterého očernila zmanipulovaná společnost.
V roce 1977 vydala další knihu o něm, The Man Behind the Myth. Krátce po jejím publikování 27. září zemřela. Pohřbena je na losangelském hřbitově Angelus Rosedale Cemetery.
Zdroje:
